Už nějakou dobu vázne přísun opravdového UG k mým uším. Zahraniční tvorbu tohoto typu vyhledávám opravdu sporadicky a v našich luzích a hájích je poslední dobou mrtvo po pěšině. Když to vezmu kolem a kolem, poslední UG deskou, která mě opravdu zaujala, bylo druhé demo slovenských Slavigrom „Návrat Slovanskej Nenávisti“. Abych pravdu řekl, ani mi tato pravost a oddanost klasickým zakladatelům žánru příliš nechybí. Téměř stoprocentní absence jakýchkoli osobitých nápadů ve spojení s opravdu nekvalitní technickou stránkou alba mě v naprosté většině případů odrazuje hned zpočátku.
Moji letargii v poslechu opravdových UG věcí přerušila až zásilka s debutním posmrtným albem slováků Evil Dead. „Spomienky na predkov“ je „podzemní“ prací od začátku do konce. Už první letmý pohled na obal desky dává jasně zavdat strohosti. Snad jediné silnější místečko je úvodní obrázek s mlžným hradem za horami. Následují fotografie zúčastněných a booklet zakončují klasické informace o nahrávání desky a poděkování (rád bych se ujal díků za díky; milé překvapení). Říká se, že v jednoduchosti je síla, zde je to ale práce naprosto informativní a účelová, žádná slast pro oči se nekoná.
Syndromem pravosti trpí i zvukové podmínky Spomienek. „Evil Dead studio“ nejspíše nebude nic jiného nežli prachsprostá zkušebna a počítač. Zvuk je zahulený a těžko čitelný, avšak v těchto vodách se nedostatečné podmínky víceméně tolerují a řekněme si na rovinu, už jsem slyšel horší. Nejvíce tím utrpěl vokální projev Azgatha, kterému, ač zpívá v rodném jazyce, není rozumět naprosto nic. A jak jsou na tom Evil Dead hudebně? Debut obsahuje sedmero skladeb, jenž vám zaberou něco málo přes půl hodinku poslechu mrazivých black metalových vichřic, či plouživých ambientních kompozic. „Spomienky na predkov“ jsou totiž téměř na půl rozděleny mezi tyto dva do jisté míry spřízněné světy. Ten ambientní se pohybuje ve stylu dejme tomu velmi mladých Nokturnal Mortum a jejich klávesových poloh „Goat Horns“. Nečekejte žádné změny atmosféry, nečekanost či náladovosti. Skladby prostě ubíhají ve stejném duchu od začátku do konce, jejich struktura je veskrze primitivní. Nepsaná pravidla ortodoxního black metalu zasáhla i sem, a tak se dočkáme opakujícího se hlavního motivu, na který je postupem času nabalován a zase sloupáván plytký obal monotónnosti. Dovoluji si vynést verdikt, že z pohledu opravdového milovníka ambientní hudby se jedná o pár hezkých momentů téměř nezajímavého celku.
Kytarová, potažmo black metalová část alba je o stupínek kvalitnější. Ortodoxní black metalový underground v norském stylu je místy opředen zajímavými a netradičními atmosférickými postupy, jinde jsou zase na výsluní klávesy. Klasika černě kovového žánru se zde mísí se zmiňovaným atmosféričnem dozajista zajímavě, nicméně vše v jednoduchých, prostých kruzích. Pokud bych měl tedy „Spomienky na Predkov“ nějak komplexně zhodnotit, pro nenáročného zapřísáhlého černooděnce to může být opravdu vyvedená deska. Pro ty náročnější a hlavně v globálnějším srovnání se jedná o těžce průměrný posmrtný debut.
K recenzi zaslal: Osiris productions
