Málokterým kapelám se podaří svým debutovým albem udělat takovou kariéru jako tomu bylo v případě finských TURISAS. „Battle Metal“ zkrátka zafungoval měrou nevídanou a ze začínající kapely se doslova přes noc stal klenot finské metalové scény. O to možná více sil stálo kapelu pokračování, které přichází prakticky po třech letech. Během této doby TURISAS evidentně „mákli“ a svůj nový počin „The Varangian Way“ doslova napulírovali tak, že některé momenty jsou až skoro nebetyčně kýčovité. Ocitli se tak v roli maminky, která při vánočním úklidu leští kliky, třikrát denně myje okna a na pět pokusů zdobí stromek. Podstata se samozřejmě brzy vytrácí, a to je právě problém alba „The Varangian Way“. Zvuk je naprosto bombastický, vokály excelentní, hráčské výkony delikatesní, ale... První velké ALE spočívá především až v nezdravé pompéznosti, dávající vzpomenout na symfonické power metalisty RHAPSODY OF FIRE. To znamená, že téměř ze všech skladeb je „ždímána“ hitovost jak to jen jde. Např. hned úvodní dva kousky „To Holmgard and Beyond“ a „A Portage to the Unknown“ jsou svojí zpěvností určeny pro mega-davové, power metalové festivaly. Až mi z toho všeho úplně naskakuje husí kůže. TURISAS zkrátka najeli na jednoduchý, zároveň i pro některé diváctvo účelný systém, sloka-refrén-sloka-refrén a prakticky se tak odprostili od „viking“ metalové minulosti. Jediné, co z předešlé tvorby zbylo, jsou vskutku znamenité folkové pasáže, ale po hříchu jich zde až tolik není a to je rozhodně škoda. Více prostoru dostaly symfonické plochy, které tak ještě přifukují onu hitovost a člověk si tak najednou říká: “kam asi tahle cesta vede...“.
Album je sice zalité zpěvností, melodičností, zároveň však jeho „hodnota užitku“ se s každým dalším poslechem snižuje a snižuje až se třeba dostanete do fáze, kdy CD odhodíte a více se k němu už nevrátíte. Kapele rozhodně nejde vytknout snaha o novou tvář, touha odlišit novinku od debutu je zcela zřetelná, zároveň prostředky, které si TURISAS zvolili mně osobně přijdou hodně nešťastné.
Pánové teď musejí počítat s tím, že je mnozí fanoušci budou podezírat z kalkulu, vyměknutí apod. Těžko říci, jak je to ve skutečnosti. Mám pocit, že se TURISAS spíše dostali během přípravy alba do jakéhosi bludného kruhu. Už i tím, že si pozvali celou řadu hostů, jejichž účelovost chápou snad jen oni sami.
„The Varangian Way“ je zkrátka velmi rozporuplné album, i když „tržně“ se mu bude dařit možná lépe, než velmi kvalitnímu předchůdci. Metal je METAL , ale dnes už to není jen METAL, ale zároveň (pro někoho) dobrý byznys. Pokud by však měli TURISAS takto pokračovat, koledují si o sebedestrukci.
