Je milé sledovat fakt, že v naší malé zemičce dokáže vykrystalizovat kapela, která má už s debutovým albem ambice stát se tahákem pro nespočet zahraničních posluchačů vesměs širšího metalového spektra. Když si dva kluci před třemi lety v hospodě sedli k pivu a „rozjeli“ myšlenu metalového projektu, který záhy nazvali Panychida (smuteční obřad), asi nikdo z nich netušil, že za tak krátkou dobu dokáží vydat plnohodnotný debut, přilákat kvanta chtivých fanoušků a ještě vystupovat na prestižních festivalech (Brutal Assault, Under the Black Sun). Nicméně stalo se a v následujícím roce po „Promo 2006“ přichází pagan metalová bouře v podobě „Paganized“.Nemastný, neslaný obal desky by mě ke koupi v obchodě asi nepřinutil, ale v dnešní době se mají věci tak nějak jinak a nedokážu si moc dobře představit, jak si jdu koupit „Paganized“ někam do kamenné prodejny, byť metalovější. Hlavním artiklem tedy zůstává i nadále hudební produkce samotná. Kdo čekal od Panychidy nějaké přehnaně skočné pasáže, bude nejspíše zklamán. Kluci dokázali debut téměř dokonale vyvážit. Veselé skladby jsou prolnuté zádumčivějšími, i když žádných sentimentálních či melancholických momentů se zřejmě nedočkáte. GHM, Sinneral a spol. dokázali však jednu základní věc. Povedlo se jim povznést nad choulostivá témata (politika, přílišná oddanost stylu…) charakterizující dnešní undergroundovou scénu a berou svoji tvorbu tak nějak s nadhledem. A hudbě tento fakt jen prospívá.
“Paganized“ působí optimisticky a přesto zcela věrohodně a poctivá práce je doplněna zmíněným nadhledem. Je potřeba si desku poslechnout, aby člověk pochopil to, že hlavním tahákem při skládání byla pohodová atmosféra a otevřená srdce. Žádné předsudky a špičkování se v tom, kdo že to bude větší a skutečnější pohan. A tento fakt je pro jejich hudbu neskutečným přínosem a sálá z ní všemi možnými póry.
Na ploše bezmála čtyřiceti minut na posluchače dýchne proud svěžího větru hnaný jedenácti kompozicemi. Tu rychlé, tu pomalejší pasáže tvoří kytarová hra, jež není stylově nijak ohraničena. Místy sklouzne do black metalových vod, jindy tvoří jen hradbu ostatním nástrojům. Ve výsledku můžeme jednoduše mluvit o hře velmi melodické. Všechny skladby, jež album spojuje v jeden celek nazvaný prostě „Paganized“ neoplývají přílišnou délkou, a tak se na konec dostanete v cuku letu.
Pro mnohé budou asi zajímavějším tématem vokální party zpěváka GHM. Jeho „abbathovský syndrom“ je všeobecně známý především z živých vystoupení. Na debutovém albu tomu není jinak a jak kdosi kdysi řekl: „On je snad abbathovější nežli sám Abbath“. Myslím, že jeho odstín dělí posluchače do jisté míry na dva nesmiřitelné tábory. Na ty, kterým nevadí, či se jim do hudby přímo hodí a na ty druhé, skeptické. Mně osobně Magusův hrdelní projev nijak nevadí a poslech mi neruší.
Co tedy „Paganized“ vytknout? Myslím, že by nebylo na škodu příště tempo ještě o nějaký ten kousíček posílit. Občas se totiž nemohu zbavit pocitu, že jsou skladby stavěné na trochu rychlejší obrátky. Možná k tomu přispívá i fakt, že kapela svoji produkci presentuje na živo rychleji. Nepříliš vábně působí také zvuk, který by mohl být v případě Panychidy ještě o kousíček čistší, s větším tahem na branku. Nicméně kapela odvedla už v případě debutu velmi kvalitní práci a po dlouhé době mám z nějaké české kapely dobrý pocit hned od jejích začátků.
