Také bych chtěl být hvězdou! Jenomže mě ve škole nenaučili, co k tomu potřebuji. Zkusím se inspirovat americkou kapelou Chaos Moon. Ten jejich název zní hodně nevyrovnaně a temně, myslím si, že to je dobrý začátek k nebeské kariéře. Mé kapele by jistě slušelo Unforeseen Satan, dvě slova šlehající přímo z útrob pekla. Unforeseen Satan, to je čiré zlo a černo.

V Chaos Moon jsou ovšem tři členové. Vokály zvládá Lucifierium, o zbytek se stará Esoterica s Markem Hunterem. Jména skutečně děsivá, ale v Unforeseen Satan budu hrát pouze Já, jak tedy vyřešit tento problém? Nevadí, nabydu kultovního statusu díky skutečnosti, že si všechno obstarám sám. Pojmenuji se Infernal Monk a budu slavný!

Teď bych se měl jít vyfotit. Prohrabu šuplíky a zkusím nalézt nějaké staré prostěradlo, jež bych mohl obarvit na černo a přehodit přes sebe. Lucifierium to tak také udělal, jenomže se nezapomněl dozdobit všelijakými doplňky. Pyramidový pásek a pyramidový náramek jsou povinnost! Ještě k tomu má tvář potřísněnou něčím bílým. Já šáhnu po primalexu a vyfotím se dříve, nežli to stihne zaschnout. Odběhl jsem do blízké stromovky, nastavil automatickou spoušť a zle se zatvářil. Nyní mi už zbývají pouze detaily, mezi které patří logo a témata, jimiž se budu zaobírat. Chaos Moon si s logem skutečně vyhráli. Kombinace symbolu magie chaosu a lysohlávek se jen tak nevidí. Celé je to takové rozpatlané a černobílé, líbí se mi to! Zítra o přestávce zkusím namalovat něco podobného. Teď se ovšem rozhodnu, o čem vlastně budu zpívat. Satanisti z Chaos Moon se věnují mentálně postiženým a obětem moru. Já se naopak zaměřím na sirotky a hladomory, aby mě nikdo nemohl nařknout z plagiátorství.

Už jsem to chtěl ukončit, ale vzpomněl jsem si, že k tomu všemu bych měl hrát hudbu. Chaos Moon znějí dost jednoduše, takže klíč leží nejspíše v primitivnosti! Pokřivené kytary, uječený satanista, chvilkami zpomalím a něco vybrnkám. Důležité je, aby to znělo tajemně. Táta mi koupil nový počítač, takže ozvěnu na kytary nahodím během chvilky, vokál taky upravím a pak mi zbývá už jen nějaká ambientní skladba, jež bude ta nejtajemnější. Před měsícem vyšel Reason 4, který to vyřeší takřka za mě.

Tak a nyní mohu do světa, Unforeseen Satan zní jako dalších tisíc kapel. Na druhou stranu bych ovšem na Chaos Moon neměl být tak tvrdý. Jejich využívání syntezátoru je inteligentní, dopomáhají si s ním k vytvoření příjemného a tajemně znějícího pozadí, jež skladby vytrhává ze šedého průměru. Dokonce i maniakálně znějící Lucifierium vybíjí kapele další plusové body, díky kterým se Chaos Moon dostávají na horní příčky amerických kapel.


Uznávám kapele, že dokáže bavit. Přivřu oči nad nulovou invencí a nechám se uchlácholit chytrou kompozicí všeho, co jsme již několikrát slyšeli. Silné kytarové melodie, časté změny tempa, atmosférické pasáže, syntezátory plnící funkci hutného pozadí či piána a uječený hlas nejsou absolutně nic nového, ale Chaos Moon dle mého splňuji vše, co by mohl průměrný black metalový posluchač vyžadovat. Album „Languor into Echoes, Beyond“ je dobré, ale zbytečné, tak jako naprostá většina black metalových kapel.