1. Skláním se před vaší debutovou nahrávkou! Velice by mě zajímalo, jak dlouho vznikala a jakým způsobem jste ji dávali dohromady?

Opravdu díky za tato slova, jsme rádi, že se Vám album tak líbilo. No, materiál prezentovaný na “Throne of the Depths” vznikl v rozmezí 4-5 let. Začali jsme na něm dělat krátce po nahrání našeho dema v roce 1999 a měli jsme většinu dodělanou v roce 2004. Pak začal tvořící proces “Throne of the Depts”, avšak ne před 2005. Byla to dřina, jak ve studiu, tak i během míchání a produkce celého alba. Někdo by mohl říci, že nahrávání probíhala těžce a svízelně, na druhou stranu to bylo celkem plodné období, protože nás ve studiu nic nesvazovalo, i když jsme na tom nemohli pracovat každý den. To taky znamenalo, že jsme si mohli dát od práce oraz a nabrat trochu nové inspirace. Proces míchání trval další dva roky, přesněji do léta 2007. Takže nakonec musíme poděkovat našemu producentovi za poskytnutí tolika času, i když vše mohlo být uděláno o něco rychleji. Ale výsledek je uspokojující a to je nejdůležitější.

Písně vždy hlavně psal náš kytarista Winter s podporou bývalého klávesisty Mondgarmra, dokud v roce 2005 neodešel z kapely. Pár dalších vneslo do “Throne of the Depths” několik svých nápadů. Já jsem hlavní textař, zatímco sekundující vokalisti, dříve Olaf, nyní Thamuz, též napsali pár textů.

2. Diskografie DRAUTRAN je s ohledem na datum vzniku ne příliš bohatá. Jak je možné, že jste celou dobu vlastně „mlčeli“ a následně vydali tak kvalitní nahrávku?

No, je to tak, jen dvě nahrávky za 12 let. Ale řekni mi, co ti napoví početnost diskografie o kvalitě interpreta? Plno kapel vydalo stovky demáčů a nahrávek, ale z toho je jich většina mizerných. No, to je jiný příběh...
S Drautran byly věci vždy jiné, nekonvenční, mohu říci. Nejsme žádní zlenivělí parchanti, ale taky nemáme zapotřebí spěchat. Co jsme začali, snažili jsme se vždy natlačit materiál do svého maxima tak, abychom s ním byli plně spokojení... a to trvá. Nejsme perfekcionisti, to ne, ale raději vydáme něco vysoce sofististikovaného, něco, co vyhoví naším vysokým nárokům na skvělou atmosféru!
Další důvod, proč trvalo bezmála 4 roky vydat naše demo bylo, že přesně ty 4 roky trvalo připravit skladby a do roku 1998 jsme neměli vlastního živého bubeníka. 4 roky nám také stačily na složení “Throne of the Depths”. A sám víš, jak ty roky ubíhaly, začaly se upřednostňovat i jiné věci. Rodina, škola, práce. To vše zpomaluje. Avšak, přáli bychom si, aby vše mohlo býti rychlejší.

3. Posluchač najde na albu snad úplně všechno, co dělá black metal krásným. Jsou jednotlivé skladby spíše jakýmsi kompromisem všech zúčastněných, a nebo jste už dopředu měli jasnou představu o tom, jak bude album vypadat?

Znovu díky za tvá slova, je pocta slyšet takový příjemný, nepředstíraný popis naší hudby v tvé první větě.
Materiál je absolutně nekompromisní. Ale z důvodu, že je Winter hlavním skladatelem písní, je tím, kdo dává Drautran ty nejkreativnější impulsy, jakým směrem se hudba bude odvíjet a z čeho se bude skládat. Vztah mezi ním a námi dalšími by se dal popsat jako vzájemné porozumění. Sdílíme stejný náhled na to, co je pro Drautran dobré a co ne. Pokud bych měl popsat náš "hudební rukopis", řekl bych, že je hudba Drautran bouřlivými pocity z bezbřehé brutality a chladné, skličující a vše pohlcující atmosféry, zatímco muzika sama je perfektním smíšením nostalgie a originality. Každý v kapele souhlasí, že hudba Drautran bude vždy rychlá, komplexní a bouřlivá, ale i na druhou stranu klidná a majestátní. Winter by nikdy nepředstavil v kapele nic, co by někdo z nás mohl považovat za cizí podstatě Drautran. Aspoň tedy myslím, hehe... To samé s texty. Hudbu a texty jsme vždy dělali tak, jak jsme cítili, to se nezmění alespoň bez odstoupení od umělecké dráhy, kterou se s Drautran bereme. Tedy by se dalo říci, že se vše vyvinulo od začátku.

4. V současné době se objevila spousta funeral black metalových kapel, ovšem DRAUTRAN bych zařadil trošku někam mezi. Z vaší hudby sice čiší melancholie, ovšem na druhou stranu v ní nepociťuji absolutní beznaděj....(jako by někde v dáli svítilo malé světýlko optimismu).

Nejsem si moc jistý, co je ten "funeral black metal", o kterém mluvíš... Máš na mysli ty "depresivní black metalové" kapely jako Xasthur, Shining, Forgotten Tomb atd., co se snaží vypadat co nejmisantropičtěji a nejsebevražedněji co to jde?

No, Drautran nejsou typickou black metalovou kapelou v tom konvečním a primitivním smyslu. A rozhodně nemáme nic společného s těmi depresivními black metalovými kapelami. Nepoužíváme satanistickou image, natožpak v textech... Maximálně by se našlo pár zkazek v naší brzké éře. Naše koncepční podstata je celkem výjimečná, ale těžká k popsání... Víš, nerad kategorizuji naši hudbu, ale kvůli zjednodušení ji nazýváme pagan/black metalem, jelikož máme jak hudebně, tak textově k těmto dvěma extrémním subžánrům blízko.

Prvně by nás někdo mohl označit za pagan metal, protože naše texty jsou o přírodě. Jistě, příroda pro nás hraje nejdůležitější roli. Ale pozor, nejsme jedni z těch, co idealizují a romantizují přírodu v něco kompletně snového, klidného, anti-lidského, anti-civilizačního, nedotčeného a neovládnutelného. Tak samo nejsme jedni z těch šašků, co směšně zpívají o svých předcích, ožralecké kultuře a przní mytologii nudnými pohádkami. Zaměřujeme se jen na pár aspektů přírody, jmenovitě na její kruté, nepředvídatelné, mocné síly a také na věčné cykly, jež za tímto leží. Je důležité připomenout, že máme silný vztah k našemu domovu, zde v severním Německu, přímo mezi Severním a Baltským mořem a k jeho pobřežní kultuře. Všimneš si toho v bookletu a myslím, že i v hudbě, avšak ve více povzneseném smyslu. Podstata Drautran je úzce spojena s duchovní stranou elementu vody a oceánu samotného. Náš label Lupus Lounge nás popsal jako "zběsilý a atmosférický pagan metal, jenž smete posluchače jako nevyhnutelná bouře". Myslím, že je v tom kousek pravdy.

No, na druhou stranu by nás někdo mohl označit za black metalovou kapelu, protože hlavní koncepty Drautran jsou celkem klasické pro black metal. Ale dají se najít též v doomu a deathu. Víš, většina členů Drautran si hodně v doomu frčí, zvláště pro atmosféru plnou pochmurnosti, beznaděje, obskurnosti a mizérie (teď mi hrají výteční Ecstatic Fear z Rakouska). Takže nemusí být ani k podivu, že popisujeme brutální a zlověstné tváře smrti, proces umírání a duševní odraz tohohle v našich textech.

Ale vše je prokládáno věcmi ze severské mytologie a historie... A máme hodně rádi starou severskou literaturu, jako je slavná poetická Edda, ale také, již méně, poezie Skaldů. Dále jsou texty ovlivněny moderními autory, například islandský básník Grímur Thomsen a zvláště, i když na mnohem abstraktnější úrovni, nejprominentnější německý básník Gottfried Benn. Znovu zde najdeš volání k "mocnému oceánu" a také myšlenky o současném světovém stavu mysli, i když na celkem alegorické a abstraktní úrovni. A mezitím vším najdeš znovu bezútěšnost a melancholii, stejně jako u hudby. Oceán je skvělým obrazem, symbolem, metaforou k zobrazení bojů, jenž musí každý člověk probojovat, plus navíc očištění a ustoupení, které též musí absolvovat. Všichni musíme zemřít, dříve či později. Co se stane s duší, myslí, naší existencí? Jak sám vidíš, máme trochu duchovnější přístup a tak necháme otázku, zda zde naděje je, či není, na posluchači. Nechceme mu vnutit nějaké zprůměrované prohlášení, nebo nějakou navolenou "sadu emocí". Je ale fajn vědět, že v naší práci cítíš naději.


5. Kloubíte hodně akustické momenty s těmi naopak vskutku metalovými, řekl bych až extrémními. Stejně tak extrémní je i vokál. Je pro Vás, jakožto hudebníky důležité, aby hudba odrážela vše, co může posluchačovo srdce přijmout a naplnit tak studnici jeho chtíče až na samou hranici možností?

No, znovu si nejsem moc jistý, co jsi měl na mysli. Jestli to chápu správně, myslel jsi tu rozporuplnost stálých změn rychlé a zběsilé hudby na jedné straně, a na straně druhé hudby spíše klidné, majestátní, sem tam s několika akustickými vložkami? Ano, tyhle variace jsou pro kapelu nejdůležitější, dovolím si myslet, že toto se stalo jedním z poznávacích rysů Drautran. Myslím, že se nám podařilo dosáhnout něčeho ojedinělého, inspirujícího, něco, co posluchači nabízí plno emocí… A o tom hudba snad je, ne? Abychom se posluchače dotkli, nějak s ním pohli... A samozřejmě, že vokály by měly být taktéž co nejextrémnější a nejvariabilnější.

6. Já, jakožto Čech neznalý německého jazyka, mám jen mlžné představy o tom, o čem texty pojednávají. Jestli jsou koncepční, promyšlené, atd. Mohl by jsi poreferovat, o čem album vypráví, jakých témat se dotýká a zdali se v něm dají hledat nějaké podobnosti, které by se daly spojit s vašimi životy či zážitky?

Prvně ti povím, že nabízíme texty obou alb ke stáhnutí. Obsahují komentáře, vysvětlení a impulzy pro čtenáře, aby si je sám přebral. Vše je v agličtině, takže si je může každý přečíst. Můžete si je stáhnout z naší oficiální stránky, která by měla být funkční od července 2007, nebo si o ně můžete napsat přímo mně na www.blutaar.de.

Z jiného hlediska: Myslím, že jsem vám dobře rozepsal ideu o čem "Throne of the Depths" je, dvě otázky zpět. Myslím, že texty jsou hodně propracované, tedy alespoň jsme na nich pracovali dost dlouho. A do jisté míry se všeobecně zabývají životem a existencí.

7. Nezvolili jste si zcela čistý zvuk, což některé může odradit, protože se některé linky mohou ztratit v nepřehledném zvuku. Z mého pohledu jste se trefili do černého, přesto by jsi mohl zvuk nějak obhájit, aby každý pochopil...

Snažili jsme se nalézt perfektní nazvučení, jenž by pasovalo jak k brutální straně kapely, tak i k té klidné. Nejvíc jsme se soustředili na kytary. Myslím, že se nám to hodně podařilo. Produkce nemusí být 100% dokonalá, nemusí být ani všichni spokojeni se zvukem nástrojů. Výsledek je však výtečný pro kapelu jako celek a to je to nejdůležitější. Sem tam se kytary nebo vokál utopí, samozřejmě, ale nejsme Burzum nebo Dream Theatre. Spíše něco mezi tím.
Samo, že to není nic, co by chtěli slyšet omezenci, ať už to jsou lidé, co poslouchají jen křišťálově znějící, divadelní, žebříčkovou hudbu, nebo lidé, co se omezují jen na sklepní nekro zahulené nazvučení. Ale tihle lidé stejně naši hudbu neposlouchají, takže to je jedno.

8. Klávesy... Jsou dominantním instrumentem DRAUTRAN. Rozhodně nejde nesouhlasit, řekl bych... Kde netvoří kytary, vedou klávesy a naopak. Chtěli jste DRAUTRAN tímto instrumentem zatmosferičnit?

Silně nesouhlasím; kytary jsou dominantním nástrojem, ne klávesy. 90% alba to jsou kytary, kdo vedou naši hudbu. Klávesy mají podpůrnou roli, zesilují, zintenzivňují pozadí, nepřebírají hlavní úlohu. Dokonce v písni "Dusk of the Fimbulwinter", kde mají klávesy nejdůležitějí roli na celém albu, jsou kytary stále dirigentem. To se nikdy nezmění, klávesy budou vždy druhotné.

9. Spolu s redakčními kolegy jsme se shodli na tom, že vaše novinka je natolik mimořádná, že by o ni mohla s určitostí projevit zájem nějaká renomovaná metalová firma. Jste připraveni i na možnost, že pomalu „vystoupíte“ z black metalového undergroundu a stane se z vás kapela, která nebude chybět na žádném velkém metalovém festivalu? Lákala by vás taková „kariéra“?

Jak nejspíš víš, byli jsme nezávislí po 10 let. Během té doby jsme dostali plno nabídek od středních a nezávislých labelů, jak z Německa, tak z ciziny. Poprvé tento rok, krátce před vydáním “Throne of the Depths” jsme se upsali German prophecy productions. Tenhle label není jeden z těch, kde kapela získá totální komerční úspěch, ale to je snad jedno, ne? Prophecy prod. jsou celkem profesionální, jejich jméno zaručuje vysoce kvalitní, emocionální a příjemnou hudbu a distribuci a propagaci zvládají velmi dobře. Navíc nejdůležitější je, že s námi sdílejí názor, že hudba musí být velmi estetická a kvalitní. Jen se podívejte na další kapely ve "stáji". Takže já je klasifikuji jako "velký label". Dlouho před tím, než jsme s nimi podepsali smlouvu, jsme hodně oceňovali hudbu, co vydali a je to celkem i pocta být ve stejném labelu jako těch pár vyvolených. Ok, konec vlezdoprdelkování, hehe...

Zatím dělají svou práci skvěle, takže nemáme důvod měnit. Smlouvu jsme podepsali na 5 dlouhohrajících alb. Naše UG reputace je překvapivě dobrá a nevidím, proč by to malá pozornost médií měla měnit. Nejsme kapela, co by prodala svou důstojnost a nezávislost za pár set prodaných alb navíc. Smlouva nám dala impuls a trochu čerstvého větru, takže jestli tedy znovu zvládneme složit plnou sestavu, tak odehrajeme v budoucnu několik koncertů, možná turné. Čas napoví.


10. Jak se vám vůbec zamlouvá black metalový vývoj, který vede téměř k mainstreamovým vodám? Jste zastánci pravé UG komunity, anebo se domníváte, že na tomhle všem prakticky vůbec nezáleží?

Abych byl upřímný, je mi to celkem jedno. Už vůbec se nestarám o povrchní fráze jako "true" a "komerční" atd., tak samo o slova "uspěch" a "kariéra".
Mohu mluvit jen za sebe, ale myslím, že bych se s ostatními členy Drautran shodl; poslouchám všechnu vášnivou a opravdovou hudbu, hudbu co má sofistikovaný koncept a promyšlené texty (to neznamená, že musí být hudba a texty složité). Kapela, která mě dokáže zaujmout svou hudbou a konceptem, je dobrou kapelou a kapela, co hraje sračkovitou hudbu s texty plnými kravin a nesmyslů, je kapelou špatnou. Žádná jiná kritéria nejsou. Je mi jedno jestli kapela prodá 100 nebo 100 000 alb, hlavně když vidím, že svou hudbu dělají skvěle, nesklání se před nikým. Proč bych měl přestat podporovat kapelu, jen proto, že dosáhli k většímu počtu fanoušků, i když zůstávají věrni svému způsobu. To by bylo fakt dětské, založeno na faktu, že taková osoba chce být něčím, co ten dotyčný není. Elitní, pravá, utajená... Nevím.

Však, abych byl k tobě plně upřímný, množství "komerčně úspěšných" kapel, co hrají špatnou hudbu, jsou směšné či nespolehlivé, je o trochu vyšší než počet kapel v jakémkoli undergroundu. Takže hádám, že více upřímnosti najdeš v undergroundu. Zas na druhou stranu, počet děsných a dětinských kapel je vyšší tady. Takže se radši budu držet svých kritérií a budu hledat skvělé kapely všude!

11. Debutovým albem jste nasadili laťku opravdu vysoko. Máte představu, jakým směrem se vydáte na svém dalším albu? Přecejen se domnívám, že většina posluchačů od vás bude očekávat minimálně zopakování výkonu z Throne of the Depths?...

Opět díky. Je nemožné říci, co budoucnost přinese, zvláště co se týče muziky. Ale jeden fakt je jistý; zůstaneme čelem k tomu, co jsme dělali. Drautran budou vždy rychlou, brutální a atmosférickou muzikou, ve spojení s estetickou aurou, jak vizuálně, tak textově a hudebně. Vždy to jde přímo ze srdce. Tak dlouho, co jako umělci dokážeme tvořit něco estetického, nezávislého a vyjímečného, jsem si jist, že se budeme schopní vyvíjet. Jsme velmi spokojeni s "Throne of the Depths", ale ještě jsme nedosáhli našeho vrcholu.

12. V roce 2000 jste natočili demo „Unter dem Banner der Nordwinde“. Mohli byste ho nějakým způsobem představit? Dá se tato nahrávka ještě někde sehnat? Co ho alespoň umístit na vaše webové stránky, které jsou zatím v rekonstrukci?

No, "Unter dem banner der nordwinde" (Pod standardou severských větrů) je naše první nahrávka, dáváme přednost označení demo. Nahráli jsme jej v roce 1999 a následně jsme si jej sami vydali na přelomu 1999/2000 jako víceméně profesionální CD. Nahrávka nám přinesla ohromný ohlas a chválu jak v německém, tak i v zahraničním undergroundu. Našich 1000 kopií se vyprodalo celkem rychle, ale poptávka se v posledních letech jen zvedla. Lidi platí příliš mnoho za původní originál. Naštěstí internet a několik hostingů umožnili mnoha lidem si demo poslechnout.

Přemýšleli jsme pár roků o znovu-vydání alba na vinylu a také, jak jsi sám řekl, o uveřejnění na našich webových stránkách. S Prophecy se situace změnila. Rozhodli jsme se demo vydat znovu na CD. I když je zatím moc brzy na upřesnění, jak to bude vypadat. Ale můžu říct, že všichni co znají nás a Prophecy prod. si jsou jistí s vysoce estetickým re-releasem. Jestli se ti líbilo "Throne of the Depths", bude se ti asi líbit i "Unter dem banner der nordwinde", i když si myslím, že v porovnání s debutem to zní trochu archaicky.

13. Na německou kapelu zní vaše nahrávka hodně „seversky“ (což vám už asi řeklo více lidí). Do jaké míry vás ovlivnily např. skandinávské soubory? V mých očích jste totiž jakýmisi pokračovateli, kteří však své „učitele“ převálcovali hned svým prvním albem...

To nás možná přeceňuješ, ale i tak díky, hehe... Samozřejmě, že každý v kapele velmi ctí naše skandinávské předchůdce. Jsme fanoušky mnoha severských mistrů jako jsou Emperor, Enslaved, Setherial, Lord Belial, Vinterland, dokonce i finské kapely jako Impaled Nazarene a Sentenced. Ale kromě starých věcí Emperor a Enslaved pro nás byly možná i důležitější klasické deathové a doomové kapely ze začátku 90let. Možná je důležité zmínit, že Winter má slabost pro novější větev norského death metalu jako hrají Zyklon, Myrkskog. Něco, co osobně opravdu nemusím.

14. Z naší strany vše, děkujeme za velmi kvalitní hudbu, kterou produkujete a věřím, že rozhovor nenudil. Do budoucna jen to nejlepší a poslední slova jsou tvá...

Díky za skvělý rozhovor a hodně štěstí s Mortem zinem. Zveme všechny vaše čtenáře na ochutnávku naší muziky. Pohanské pozdravy a tisíckrát sláva všem fandům, kapelám, magazínům a distributorům, co nás podpořili! Velké Fuck-Off všem gothpičkám, fašounům a víkendovým metalistům.
Stay brutal!