Dlouho, předlouho čekám na nějaké album, které bych poslechl a popsal opravdu s láskou. A aby dny, týdny, roky a staletí ubíhaly rychleji a já se nepřestal těšit a doufat, spadlo mi rovnou do klína sympatické split album, na němž se účastnila taková snůška mých srdečních skupin, že se mi snad o tom ani nezdálo…
Roberta Fudaliho nemusím jistě dlouho představovat. Kdo by neznal „Following the Voice of Blood“ či „Immortal Pride“ a ostatní věci, které dělají Graveland tak úžasným projektem. Ač už se o kvalitě (a hlavně kvantitě) Darkenových desek říká cokoliv, mě osobně jeho hudba nikdy nezklamala a z každého tónu jsem si dokázal odnést maximum. A jak že vlastně obstál tento legendární Polák nyní? Skladbu „Blood Faithful to Soil“ bych velmi rád pochválil a vyzdvihl. Hned na úvod, klasicky hutná a těžká, jak ostatně známe z celé Darkenovy tvorby. Majestátně si vykračuje na svých dvanácti minutách, vyšperkovaná a oděná v té nejušlechtilejší černé zbroji. Má energii, spád a atmosféricky roste od kořenů výš a výš. Pokud máte rádi Graveland se vším, co tato hudba obnáší, budete určitě příjemně překvapeni.
V závěsu za Graveland se na splitku objevuje i známý folk black metalový klenot, nesoucí název Nokturnal Mortum. Téměř děsivé je čekání na jejich další počin a proto předělání staré pecky „Kolyada“ do nového kabátku opět oživilo mou neutuchající naději, že nové album bude minimálně stejných kvalit, jako předchozí „Mirovozzrenie“. Nutno dodat, že nová verze Kolyady se vcelku povedla (tím ovšem ani náznakem nechci tvrdit, že je lepší než ta stará). Zvuk je očividně čistší a vše je provedeno melodičtěji. Spíše mne mrzí, že se NM nepokusili představit nějakou novou skladbu. Tak či tak, Knjaz Varggoth a jeho smečka předvedla velmi dobrou práci.
Polští North byli až doposud pro mne neotevřenou knihou. Z určitého úhlu pohledu to byla škoda, jelikož to, co předvedli na EH, je velmi příjemný vzorek našlapaného a narozdíl od ostatních kapel přímočařejšího black metalu - určitě ta nejdivočejší skladba splitu. Když se na to dívám teď, po časovém uvážení, tak North mne z celého split potěšili asi možná nejvíce… ale to je spekulativní.
O závěr se nepostaral nikdo jiný, než ruští Temnozor. V tomto případě o závěr naprosto úžasný… Decentně a žalostně propracovaná „Did – Dub – Snop“ se skutečně, ale skutečně povedla. Jedná se sice o předělávku dřívější verze, stejně jako u Nokturnal Mortum, ale... Všechny ty jemné akustické melodie, procítěný zpěv a sílící atmosféra dokonale doplňuje konec tohoto bratrského počinu. Vše je vyladěno do detailů, spousta okouzlujících momentů a chvilek. Co dodat?
Myslím, že toto split album jistě potěší fanoušky výše zmiňovaných skupin. Bylo by ale škoda jej minout i v případě, že zde nabízený koktejl vám „zdánlivě“ nic neříká. Tenhle výtvor se totiž nevidí každým dnem. Zle se popisuje, ale o to lépe poslouchá...
