"IX.XI nabízí hudebně zajímavou fůzi hutného black/thrash metalu. Hodně jste vystrčili baskytaru a dali tak prostor tomu, aby hudba zněla více "objemně". Jaké další vlivy by se dle tebe daly na debutovém albu hledat? Jste nějak limitováni /stylově/, nebo pro Vás IXXI znamená experiment, cestu, kterou jste ve vašich kapelách nemohli, či nemůžete jít?"
Je hodně zajímavé, potýkat se s albem, které bylo nahráno jen rok po debutu, na který jste mimochodem rovněž měli možnost číst recenzi. V čem tkví ta ústřední poutavost, o které mluvím? Je to hlavně odlišnost. Obě alba byla komponována a nahrávána v nedlouhém rozmezí, přesto mají odlišné struktury, zvuk (což by nebylo až tak zarážející) a i stylové řazení. Zatímco "IX.XI" plulo ve více "skočných" kolejích, bylo hutnější a nabasovanější, tak novinka je místy nejen více black metalová, ale i techničtější, propracovanější a snad i rozporuplnější - alespoň, co se z hlediska popisování týče.
Není sporu o tom, že IX.XI je nejprofesionálnější kapelou pro všechny členy. Dle mého má navíc ambice zaujmout širší škálu kritiků. Nechci naznačovat, že by se hudba tvářila nějak přístupně, jen se snaží soustředit na momenty, které se jednoduše líbí. Jediné, co nemusí každému sednout, stejně jak tomu bylo na debutu, je TotalScornův vokál. Opět stejně nepříjemný a hrtan trhající. Avšak v každé skladbě až nápadně stejný - naštěstí nenudí, protože je tak "divný". Přibylo i více proslovů, jak samotný frontman v rozhovoru zmiňoval. Je to jen dobře, protože se Vaše pozornost neustále houpe na prahu maxima. A překládat si texty rozhodně není od věci, určité pasáže působí vskutku neohraně a provokativně. A to je také účel.
"Takový ten black n´ roll styl hraní jsme měli vytyčený od začátku. Já, Acerbus a Nattdal jsme dříve dělali s tradičními black metalovými prvky a hlavně Acerbus tlačil hudbu ke komerčnějším sférám. Tíhli jsme k hraní chytlavé hudby bez toho, že bychom upadali do nu-metalových sraček, hudby, která s lidmi pohne i bez ztráty pochmurného ovzduší a spirituální temnoty, kterou black metal obsahuje. Je na každém rozhodnout, zda se nám to povedlo. My jsme s výsledkem spokojeni."
Skoro bych až řekl, že novinka je ještě více pódiovým albem než již tak chytlavý debut. Nabízí hodně sekaných rifů a melodií, které by jste možná nečekali, ale při poslechu Vám přijdou zcela přirozené. Možná bych si ale přál ještě více experimentů, pokusů, vsuvek, ujetostí a třeba i provokací, aby IX.XI dosáhli toho, na co mají. Bez debat je to skvěle odehraná hudba, přesto po několika posleších přijde "až moc známá". Budou skladby, ke kterým se budete mile rádi vracet, a to najedenkrát, ale budou i takové, které nebudete potřebovat již vícekrát slyšet - pokud tedy album důkladně prozkoumáte... A na to nestačí jeden ani šest poslechů. Debut jsem slyšel tak třicetkrát, novinku zatím více než desetkrát a je mi vcelku proti srsti, že pokud poslouchám "Assorted Arnament", mám chuť zabrousit i do starších skladeb, odpočinout si a zaskákat si u "The End of Degenerations". Kdyby se kapele povedlo převést atmosféru "IX.XI" na "Assorted Arnament", neměl bych výtky...
...takto zatím jen přemýšlím, CO KDYBY... A poslouchám od každého něco, abych ukojil to, po čem toužím. Rozhodně ale nic nesrážím, je mi potěšením ji poslouchat, ale vše má své datum spotřeby a to by se nemělo překračovat, a pokud ano, tak jen s opatrností. A já pomalu cítím, že trvanlivost dochází... Ve výsledku, co se líbí více? Které z dvou příjemných alb? Možná to je nastejno, protože, jak jsem již řekl, v každém je něco osobitého, silného, podmanivého, rozporuplného a ohromně energického. Jen cítím, že příště nadejde ten čas, kdy kapela dosáhne svého vrcholu, skloubí co má, a mile rád si nechám ta zadní vrátka otevřená...
