Tak tohle jsem nečekal, myslel jsem si, že si ze mě Andreas parádně vystřelil. Deska sice vychází v roce 2008, o novinku však v žádném případě nejde. Například na Metal Archives se můžete dočíst, že jde o split album. Nádherné matení nepřítele. Tomuhle nevěřte ani omylem. Já osobně za split považuji počin, na němž se prezentují dvě, či více alespoň nějak spřízněných, přesto různých kapel nebo hudebníků. A o tom lze v případě téhle fošny s velikým úspěchem pochybovat. Na desce sice účinkují tři kapely, avšak vězte, že NORDLYS, PEST a DIE PEST tvořili vždy stejní lidé – A. a Torstein, kteréžto později doplnil na basu Kontrast. Situace je zajímavější o to víc, že dnes už nefunguje ani jedno z uvedených těles. Pánové se totiž rozhodli změnit jméno v roce 2005 potřetí, a pro tuto chvíli naposledy, na současné SCHWARZE WUT.

Takže tady máme dílo vydané značně post mortem, což ovšem neznamená sníženou kvalitu, alespoň tedy co se hudebního projevu týče... Popravdě je dost dobře možné, že je to v případě těchto Němců spíše naopak. Pravdou je také to, že první poslech byl mírným šokem, ale časem se to upravilo. A stříbrný kotouč mi vpravdě zachutnal. Pokusím se o takové podobenství, protože tato myšlenka mi vyvstala okamžitě po ukončené druhé poslechové session, jíž jsem byl účasten jen já a tři hlavní protagonisté. Tahle po střípcích poskládaná deska připomíná strom. A kupodivu se nebudu bavit o dubu, ale o jabloni.

Kořeny čpící zatuchlým pižmem hlíny dávnověku...

Vraťme se spolu tady do roku vzniku téhle partičky... do roku 1994, kdy mi bylo krásných, tehdy ještě -náct let, a v potemnělých sklepích kdesi v Bavorsku vyrašily kořeny jabloně v podobě NORDLYS. A vyrostly ze základů velepevných, přesto zkažených a temných. O čemž svědčí především první prezentace NORDLYS – většinová složka z prvního dema „Følg Nordlyset“. První skladba je přesně tím, čím je voda pro jadérko v hloubi kamenité půdy. Velice pěkná, překvapivě čistá akustická brnkačka, na jejímž konci jakoby prorokovaly klávesy velké věci. A ty přijdou zcela nepochybně, kořeny se totiž musí protlačit na povrch zemský. Ano, přesně tak vyznívají zbylé fláky prvního demosnímku. Ukrutná zvuková koule, způsobující mrazení v zádech a bodání v uších. Přenádherná rehearsal atmosféra... To je takový beglajt, až to člověka zasáhne stejně jako kořeny, jež se za hluku praskající a pučící přírody derou na povrch, aby zanedlouho vytvořily kmínek, ze kterého vyvstanou větve... z větví vyraší listy a květy... přijdou plody... Za první z téhle řady, tedy kmen, je možné směle prohlásit druhou prezentaci NORDLYS, „Reisen til den hoyes hall“. Především vyčištění zvuku v důsledku pravděpodobně lepších podmínek pro nahrávání udělalo s produkcí hotové zázraky. Je tu patrný vývoj, poslední vrstva půdy byla proražena ostrým hrotem meče kořenů a na vzduchu nám povstává základ – kmen. A, soudě podle instrumentální „Zeit es zu beenden“, půjde zaručeně o statný strom. Tahle skladba je zvláštní, určitě stojí na melodii, již jsem už někde slyšel. Jenže tady mám pocit, že pochází z kmene jménem NORDLYS, a to, co jsem sice slyšel dříve než ji, je mladší a kopíruje právě umění německých hudebníků. A když se pak objeví první větve, to je teprve nádhera. Mírným ohnutím ve větru by mohly být „Der Macht des Todes“, zde zařazená v live verzi z roku 1997 a dále pak úvodní zásek, nyní už PEST – „Wollendet in Allem und Nichts“. Tady se asi nepovedlo všechno úplně dokonale při re-masteringu. Mám na mysli zvukovou stránku věci. Jenže přiznejme si to, aby vyrostla jabloň silná, musí se ve větru párkrát ohnout. To k jejímu růstu neodmyslitelně patří.

Květy mohou být sebekrásnější, jde-li o květy Zla, dají se očekávat lahodné plody... plné jedu a nenávisti....

Jakýmsi zazelenáním a prvními květy je produkce PEST ve střední části alba. Vše jakoby se uklidnilo a dostalo nový řád. Každý, kdo tuto desku bude vstřebávat svými zvukovody, si povšimne, že oproti předchozí části nápadně přibylo kláves. Začíná kapitola růstu a kultivace. Možná se zde někteří na chvíli pozastaví nad úkrokem stranou směrem k atmosféře a promyšlenosti až někam k doommetalu. Jak je ovšem příjemné se uložit pod zelený rozkvetlý strom a nechat se ovívat pohybem mírného vánku v těchto parných dnech plných slunce, o tom nejspíše netřeba polemizovat. A přitom si užijete i trochu té temnoty, nebo chcete-li, stínu. Značný podíl na této pohodě má příchod basisty Kontrasta, jenž narozdíl od NORDLYS už v dobách PEST s kapelou nahrával. K veliké škodě věci je pak skutečnost, že období PEST je na desce zastoupeno nejkratší stopáží. Evidentně nedostatek materiálu. Už dvanáctá „Feuerkreis“ je pak blíže produkci následujících čtyř skladeb vydaných už pod hlavičkou DIE PEST. Na první kousnutí to byly plody poněkud trpké. Myslel jsem, že takové malvice asi nebudu schopen pozřít. Dospělý strom, začínaje plodit, se od původní hudební náplně výrazně odklonil. Ne, že by tedy ubylo melodií, jen celkový výraz je úplně jiný. A. používá křičené vokály, které utíkají od blacku kamsi k břehům deathmetalu až thrashe. Kytarové efekty se posunuly za hranici, kterou já osobně nazývám strašidelným chaosem. Vše včetně zpěvu je přebuzené, klávesy zmizely v nenávratnu. Jediné, co je společné, je precizní výkon bubeníka Torsteina. A tvář běsnící DIE PEST je chvílemi opravdu strašidelná a vyvolává stavy úzkostné bolesti. Jenomže, kousnu-li do jablek pozvolna přecházejících z granátově rudé barvy v černočernou podruhé, chutnají opravdu báječně. Co na tom, že zemřu v křečích pod tlakem šílené morové nákazy během několika minut? Tak ať! Neochutnávat takovou lahodu znovu a znovu by byl hřích.


Nejsem příznivcem takových „Best of…“. Tenhle stříbrný kotouč ovšem pozornost zaslouží hned z několika důvodů. Tak předně ukazuje průřez tvorbou, růst hudebníků a jasný vývoj za poměrně dlouhé období /1994 – 2005/. Podobně na mě působilo třeba album krajanů MORGOTH, to taky mělo své smyslné opodstatnění. Za druhé, a to je jistě důležitá věc, těžko byste sháněli staré demáče samostatně na kazetách, tady je máte přímo na stříbrném podnose. Trošičku v tomto ohledu zamrzí, že se je vydavatelství nepokusilo pustit do éteru v plném rozsahu. A v neposlední řadě, tohle je však pouze má skromná domněnka, jestli se Obscene Abhorrence chystají vrhnout do chřtánu Světa debut „ČERNÉHO BĚSU“ /taková náhoda, ti chlapci se toho moru snad nezbaví/, jde z jejich strany o geniální marketingový tah. Dá se totiž z vyslechnutých, příjemně strávených sedmdesáti pěti minut usuzovat, že jablka, padající v budoucnu do náručí z koruny dnes již SCHWARZE WUT, budou zas o něco chutnější.

K recenzi poskytl: Obscure Abhorrence

Informace o článku

Seznam skladeb: Nordlys Følg Nordlyset 1 . Nordland’s Krieger 2 . The Gate 3 . Schloß der Illusionen 4 . Demon Reisen til den hoyes hall 5 . Reisen til den hoyes hall 6 . Zeit es zu beenden 7 . Walhall 8 . Die macht des Todes /live/ Pest EP 9. Wollendet in Allem und Nichts 10. Feuer der Nacht 11. Wikinger Album 12. Feuerkreis Die Pest Armageddon 13.Consistence 14. Eyes of Death 15.Pure Blasphemy 16.Armageddon O

ficiální stránky: n/a Národnost: Německo Label: Obscure Abhorrence Rok vydání: 2008

Informace o článku: Přidáno: 07.06.2008 Přečteno: 156x Napsal: Darkangel

Související članky

Komentáře