Asi nikomu neuniklo, že minulou sobotu zastihla pražskou MeetFactory zastávka Quantos Possunt ad Satanitatem Trahunt European Tour aneb jinými slovy - Gorgoroth opět v ČR. Večer prošpikovaný black metalem různých podob započal své pekelné dění již těsně před šestou hodinou večerní. Nebudu zbytečně protahovat úvod, protože šestice vystupujících kapel zabere místa dost.

Již při příchodu bylo slyšet zvukovou zkoušku prvních účinkujících. Těmi byla lokální GORGONEA PRIMA , představující svou nedávno vydanou desku. Pražské duo jsem před nedávnem viděl v Brně a s velkou radostí jsem si jejich koncert zopakoval. Tentokrát měli čas na celý set, který byl oproti brněnskému rozšířen o skladby „Congregation of Anti-Life“ a „Digital Desire“. Opět se povedlo vytvořit vyvážený zvuk, v kterém se kytary neztrácely pod plochy samplů a šílených beatů. Až na pár malých skřípnutí to však byl velice povedený set, který zaujal většinu z první desítky návštěvníků akce. Odcházel jsem ještě o něco spokojenější než minule, tak co víc k tomu ještě říct.

Jakmile se GP spakovali z pódia, na jejich místo naběhli TROLLECH, vybalili fidlátka a započali s krátkou zvukovkou. Sotva se rozezněly tóny první skladby, od baru a ostatních koutů klubu se všichni přesunuli před pódium. Je vidět, že Trollech jsou pořád v kurzu. Dalo by se možná až říct, že již patří k takové osvědčené pivní klasice black metalových akcí. Ať hrají kdekoliv, vždy jsou hojně navštěvovaní. A z těchto důvodů ani nevím, co bych napsal, abych se neopakoval. Každý z vás jistě Trollech viděl a dokáže si tedy představit, co mám na mysli. Morbivod a spol prostě odvádí dobrou práci a jsou za to vždy náležitě odměněni potleskem. Jinak tomu nebylo ani v sobotu večer.


Třetí kapelou v pořadí byli hronovští TORTHARRY. První z kapel, kterou jsem do tohoto večera neznal. Navíc se jedná o kapelu death metalovou, což není můj šálek čaje. Nehodlal jsem se tedy ani na chvíli hnout od baru. Je pravdou, že zvukovka v podobě „War for Territory“ od Sepultury mě velice příjemně překvapila. Zbytek setu však pro mne nebyl nikterak zajímavým. Kotel prořídl tak na polovinu a kapela rozjela svou show. Ačkoliv nemám kapelu naposlouchanou, zvuk se mi zdál poměrně v pohodě. Osobně však nechápu zařazení této kapely do sobotního večera. Jako by v ČR nebylo dostatek jiných black metalových spolků, které by se daly vybrat. Druhou věcí, která mě zarazila, byl čas setu. Ten byl asi nejdelší za celý večer. Nechci nijak nařknout kapelu samotnou, ale pro mě to bylo utrpení.

Čekal-li někdo, že nejlepší show budou mít na starost hvězdy večera, tak se šeredně spletl. Ze slunného Španělska totiž pochází NOCTEM, kteří byli další na programu. Již samotné vzezření oněch individuí budilo zvrácená očekávání v očích přihlížejících. Zle zmalované čtveřici hudebníků vévodil vokalista Beleth. Zahalen v kápi, pocákán krví a okován nešel rozhodně přehlédnout ani přeslechnout. Jeho šílenému výrazu ještě přidávali na důraze kontaktní čočky, které z jeho očí dělaly jen šedou šmouhu do duše. Temperamentní, zvrácený a poměrně šílený mix blacku s dalšími metalovými excesy působil pro nezasvěcené spíše jako chaos, než cokoliv jiného. Ale to pouze podtrhovalo celé toto ujeté vystoupení. Beleth během setu vyžgryndal asi litr slin na své tělo a vrcholem bylo jistě olizování lebky ovce (či jiného nebohého býložravce) stažené z kůže, do kterého se nakonec Beleth i zakousl. Co víc si přát. :)

Čas neúprosně běžel a na řadě již byl poslední z předskokanů hlavních hvězd. Byli jim mladí CAVUS z chladného Finska, kteří se ten večer nehodlali s ničím párat. Opět řádně namaskování (hlavně teda fakt odpornej bubeník) nastoupili něco po desáté večerní na stage a předvedli, co za tři roky existence nahráli. Šlo o převážně extra rychlý black metal, který však, co se kytarové hry týče, obsahoval i slušnou dávku melodií. Z počátku sice dost haproval zvuk pod náporem sypaček škareďáka T.T.T, ale časem se to urovnalo. Bylo vidět, že si kapela svá vystoupení ještě řádně užívá. Vokalistovi, který si říká W. zdatně sekundoval jeden z kytaristů a společně hecovali fanoušky, dokud pod pódiem nezačala mela. Jako zahřívačka na poslední kapelu to bylo rozhodně velice příjemné. Nečekal jsem nic a dočkal jsem se vcelku dobrého, poctivého black metalu ze Skandinávie.


Před půlnocí nastala nejdelší pauza mezi jednotlivými sety. Ačkoli měli GORGOROTH vše připravené, čekalo se poměrně dlouho. Nejspíše hlavně z důvodů, aby členové ochranky sdělili všem návštěvníkům, že si kapela nepřeje být vůbec focena či nahrávána. Toto nařízení bylo posléze během setu kontrolováno.
Po skřípějícím intru na pódium doslova doběhnou Gorgoroth a rozjíždí svůj pekelný set. K mému překvapení má již první skladba vcelku slušný zvuk! Ano, skutečně tomu tak bylo. Očekával jsem opět hlučný bordel a nakonec jsem byl i schopný rozeznat jednotlivé nástroje, nad kterými kraloval Pestův šílený vokál. Po zvukové stránce to byl asi nejlepší set, který jsem u Gorgoroth viděl. Hůř na tom však bylo samotné nasazení kapely. Hlavním důvodem budou asi další změny v sestavě, protože na baskytaře hostoval V'gandr a za bicími taktéž seděl někdo jiný. A bylo to sakra poznat. Množství chyb a různých nesehraností provázelo celý set. Korunu tomu všemu však nasadil právě bicmen, který opravdu nezvládl svou práci u skladby „Destroyer“. Je pravda, že konec jejich velice krátkého setu (asi půl hodiny) byl pro mne osobně našlapaný. Kombinace skladeb z „Destroyer“ a „Incipit Satan“ mi zatraceně šmakovala. Jak tedy zhodnotit toto rozporuplné vystoupení...
Gorgoroth jako koncertní kapela fakt stagnují. Zvuk jim sice tentokrát zachránil zvukař, ale zbytek byl fakt dost podprůměrný i na poměry Gorgoroth.

Je pravda, že já od kapely ani nic extra nečekal. Trochu jsem čekal, že se třeba nějak seberou po tom, co předvedli předminulém Brutal Assaultu. Ale nestalo se tak. Náladu mi to však rozhodně nezkazilo, protože jinak šlo o povedenou akci, na které se sešlo opravdu dost lidí, což jsem ani nečekal. Celý večer jsem si výborně užil a jsem rád, že jsem do MeetFactory zajel. Ale na Gorgoroth už určitě nikdy nepůjdu…