1. Zdravím do Anglie! Chtěl bych vás přivítat na stránkách Mortem Zinu a poděkovat vám za rozhovor, je to pro nás čest. Rád bych 40 WATT SUN představil českým čtenářům a jako váš velký fanoušek bych rád prohodil pár slov i o Warning, protože ať se vám to líbí nebo ne, jste prostě legenda... ;-) Takže, jak se v těchhle dnech máte, jaká je nálada? Vychází vám nové album „The Inside Room“, takže odhaduji, že máte docela frmol...?

Mám se velmi dobře, pohoda. Jen je teď hodně co dělat, a tak se snažím si to všechno srovnat v hlavě. Čeká mě taky spousta show, něco sólo, něco s kapelou, navíc teď začínají přicházet rozhovory... Děje se toho dost.

2. Když už jsem nakousl vydání alba - jaká zatím byla spolupráce s Cyclone Empire Records, jste spokojeni? Pokud se nepletu, album mělo původně vyjít už loni v červenci? Co způsobilo tohle zpoždění?

Ano, datum vydání se posunovalo mnohokrát. Ale psal jsem nové skladby a zbavoval se starých nápadů. Víš co, posledních osmnáct měsíců jsem byl mnohem plodnější než za těch patnáct let hraní v mé staré kapele. Myslím si, že je to odraz úžasných muzikantů, se kterými teď hraji a, no, jsem prostě celkově šťastnější. Nešli jsme nahrávat, dokud jsem neměl celé album, které by bylo hodné hudby, s níž jsem chtěl vyrukovat na veřejnost. Řekl bych, že to se mi podařilo.

3. Rád bych se zeptal na úplné prvopočátky 40 WATT SUN, kteří jsou asi pro většinu z nás jakýmsi následovníkem Warning. Patricku, jak se díváš na takový názor ty? Co bylo důvodem rozpustit Warning a založit 40 WATT SUN? Co je z tvého úhlu pohledu oním prvkem vytvářejícím rozdíl mezi Warning a 40 WATT SUN?

40 WATT SUN je následovníkem Warning asi pouze v tom smyslu, že zpívám, hraji na kytaru a píši skladby. Je to jiná kapela a hraji s jinými lidmi. Důvody, proč jsem rozpustil Warning, jsem už rozebíral tucetkrát. Už je to otrava, pořád o tom mluvit! Warning zkrátka nebyli s to obsáhnout, co jsem chtěl a kam jsem hodlal hudebně směřovat, začal jsem se dusit. Už jsem měl dost všeho toho žánrování tvorby a potřeboval jsem nový prostor.

4. Když poslouchám „The Inside Room“, opravdu si připadám (jakkoliv bizarně to může znít), jako bych někde v Anglii skrze špinavé okno pozoroval pozdní říjnový déšť a kdesi v pozadí hrála nějaká melancholika od Beatles... Jak bys ty jako autor popsal vaši momentální tvorbu někomu, kdo ji ještě neslyšel?

Ne, tvůj popis je zcela postačující; zůstanu u něj!


5. Teď zase trochu konkrétněji. Jak běžně vypadá váš skladatelský proces? Když píšete nový materiál, potřebujete nějaké zvláštní specifické prostředí nebo podmínky? Jak se zrodily kompozice pro „The Inside Room“?

Většinou dostávám nejvíce nápadů, když se procházím venku a přemýšlím; velmi příležitostně když čtu. Nejméně dvě, spíše tři, skladby z „The Inside Room“ jsem napsal v pokoji v Cornwallu, když jsem se díval ven na moře. Pro mne je to velice inspirativní místo a většinou jsem nejšťastnější právě tam.

6. Jak probíhalo vlastní nahrávání? A co konečný výsledek, jste zcela spokojeni? Nebo je něco, o čem si myslíte, že se mělo udělat jinak?

Nahrávání bylo věcí okamžiku, proběhlo během pár dní a nocí ve studiu v Severním Londýně. Byli jsme tam jen my tři - žádný inženýr, nic. Pracovali jsme do noci a mnoho vrstvených pasáží jsme odimprovizovali až přímo ve studiu; právě ty jsou pro mne některými z nejlepších pasáží desky. Chtěl jsem, aby nahrávací proces odrážel svěží a spontánní povahu hudby, bez příkras. Vlastně, značná část muziky vznikla těsně před nahráváním. Nebylo to, že bychom „se skladbami žili“ měsíce a měsíce nebo tak. Skladbu „This Alone“ jsme napsali a nazkoušeli doslova týden předtím, než jsme ji nahráli.

7. Patricku, když se vydáme po tvých uměleckých stopách, nemůžeme si nevšimnout faktu, že témata textů se od tvého prvního dema (s Warning, pozn. aut.) „Revelation Looms“ vyvíjela, je to tak? Jak jsou na tom 40 WATT SUN, co se témat textů týče? Dalo by se u kapely nebo alba hovořit o nějakém hlavním konceptu nebo poselství? Souvisí tento koncept nějak s názvem kapely?

Kapela žádný koncept nemá a já se rozhodně v poselstvích nevyžívám. Co se textů týče, vždy jsem psal o tom, co pro mne v danou dobu bylo důležité. Pokud jde o název kapely, jedná se o část textu Marillion, mé oblíbené kapely od doby, kdy mi bylo, no, nějakých jedenáct let. Řekl bych, že z mé strany je to prostě asi taková poklona jim. Když se dostalo na veřejnost, že se moje nová kapela bude jmenovat 40 WATT SUN, spousty lidí mlely něco jako „To zní jak nějaká posraná Indie rocková kapela“ a já si říkal „No, a jak víte, že nejsme Indie rocková kapela?“. Lidé zkrátka předpokládají, že budeš pořád dělat to samé, co jsi dělal dřív. Dostávali jsme nabídky na takové ty „doom metal only“ festivaly dřív, než nás vůbec někdo slyšel. To mě trochu iritovalo.

8. Vývoj ve tvých textech jsem již zmínil. Nutno podotknout, že šel ruku v ruce s vývojem hudebním. Myslíš, že ses za všechna ta léta změnil hodně i jako člověk? Co pro vás 40 WATT SUN a hudba obecně znamenají? Je to určitá forma terapie, něco jako deník nebo prostě „jen“ umělecká forma?

Samozřejmě, že jsem se za ta léta změnil. Když se podívám na sebe před nějakými deseti, možná jen osmi lety, je to jako dívat se na jiného člověka. Mám teď jiné zájmy a priority, jiné důvody tvořit hudbu, jiné věci mnou dokážou pohnout nebo mne rozplakat, chápu se hlouběji. Samozřejmě, mluvím pouze za sebe, protože ostatní kluci se mnou ve Warning nehráli, pokud tedy nepočítáš několik show, které s námi Chris odehrál v pár posledních měsících naší kariéry. Pokud jde o tvou poslední otázku, víš co, nepokouším se rozpitvávat, proč vlastně píšu nebo hraju muziku. Prostě existují určité věci, které mě nutí chtít napsat píseň. Z hudebního hlediska, prostě miluji písně - tam to pro mne všechno vězí. Miluji písně, bez ohledu na styl. Mám rád irskou hudbu a spoustu country. Kterákoliv dobrá píseň dokáže být inspirující.

9. Tahle otázka lehce souvisí s předchozí... co tě při tvoření hudby nejvíce ovlivňuje? A - koho nebo co bys jmenoval jako své vlivy po stránce textů? Jsou tyto inspirovány tvým osobním životem, literaturou, poezií...? Mohl bys nám prosím prozradit pár svých oblíbených autorů?

Mými hlavními inspiracemi jsou lidé a místa. Všechny skladby jsou inspirovány skutečným životem. Určitě mne často ovlivní něco, co si přečtu, ale spíše v tom smyslu, že získám hlubší náhled na nějaké téma nebo o něco lépe pochopím sám sebe. Co rád čtu? Všechno; romány, poezii, divadelní hry. Nedávno mne hodně okouzlila kniha „Ve zvláštním pokoji“ od Damona Galguta, opravdu silně evokuje osoby, čas a místo. Bylo to velmi inspirativní; velmi krásné.


10. Patriku, dočetl jsem se, že jsi také herec, je to tak? Mohl bys o tom prosím něco málo říci? Myslíš si, že se to nějak promítá do tvé hudební tvorby?

Ne, to je vše stará vesta a mám pocit, že se tu obecně trochu dělá z komára velbloud. Něco jsem odehrál v divadle, trochu taky v televizi a u filmu; je to pár let, ale prostě jsem v tom nechtěl pokračovat. Hudba se opět stala mou prioritou. Stále ale miluji divadlo.

11. Tak, naposledy zpět k něčemu trochu hmatatelnějšímu. :-) Co živá vystoupení, jak často hrajete živě? Baví vás koncerty nebo je berete jako nutné zlo, kterému se nelze úplně vyhnout? Plánujete album podpořit nějakým turné? Co dalšího od vás můžeme čekat do budoucnosti, už máte nějaké plány?

V březnu okolo data vydání odehrajeme několik koncertů po Evropě a čekají nás později i nějaké další show. Dříve jsem nenáviděl živé hraní. I teď je to pro mne vždy hodně hop nebo trop. Můj největší problém je, že někdy zkrátka nejsem ve správném rozpoložení, abych naše skladby hrál. Ale dnes už mi to není tolik proti srsti.

12. Na závěr rozhovoru bych se vás rád zeptal na věc, na kterou se ptáme celkem často, protože odpovědi bývají občas velice zajímavé. Co víte o naší zemi, České republice? Byli jste tu někdy? Pokud ano, jaké vzpomínky jste si odvezli domů? :-)

Nikdy jsem u vás nebyl, ale můj soused je z České Republiky. Je to příjemný týpek, takže vám dělá čest.

13. Tak, to je ode mne všechno. Doufám, že vás rozhovor příliš nenudil. Pokud chcete říci ještě něco, na co jsem se hanebně zapomněl zeptat, prosím, máte prostor. :-)

Vůbec nic. Doufám, že se vám naše nová hudba bude líbit.

14. Chtěl bych vám ještě jednou poděkovat za rozhovor, tak jako vám děkuji za naprosto báječné nové album. Srdečně zdravím a hodně štěstí s budoucí tvorbou. A, snad někdy, naživo nashle!

Díky mnohokrát. Opravdu to oceňuji.