Rozdíl mezi „Černým Kultem“ a „Epochou“ byl dle mého názoru razantní. A o podobném kroku bychom mohli hovořit i u „Nového Věku“. Pokud se podíváte na poslední stranu bookletu, přečtete si, že za hudbu nového alba je zcela zodpovědný Ska-Gul. Deska je převážně postavená na mixu energie thrash metalem nabitých riffů a zlého severského black metalu. Prostor dostaly i skvělé melodické linky, sólíčka a různé „vychytávky“ s kytarovými efekty. Pokud to přeženu, mohl bych říci, že se jedná o show Ska-Gulova kytarového umění. Ale to by bylo nefér vůči ostatním členům kapely. SILVA NIGRA, podobně jako Heiden, Inferno a Sator Marte, vytáhli, co se dalo z tuzemského studia (v případě SN to bylo studio Shaark) a výsledkem je vskutku našlapaný zvuk. Takže i když jsem před chvíli napsal, že album je postaveno hlavně na kytarách, není pravda, že by právě ony byly v produkci nějak upřednostněny. Basová kytara hraje ve zvuku „The New Age…“ téměř stejně důležitou roli jako u zmíněných Sator Marte a jejich alba „Za Zdmi“. Bicí skvěle šlapou, mají groove, avšak pár výtek bych měl (o nich později). Naposledy se zastavím u Akharonova vokálu. Měl jsem obavy, jak bude znít a jak do výrazu kapely zapadne. Zažil jsem totiž koncerty, kdy se mi jeho vokál absolutně nelíbil, ale na druhé straně i takové, kdy jsem nemohl nic namítnout. Naštěstí Akharon odvedl bezchybný výkon. Nutno také dodat, že svým vokálem ve skladbě "Scornspreader" přispěl italský hudebník Gionana Potenti.
Tento odstavec bych si rád odpustil, ale měl jsem tu „čest“ se setkat s hovadinami, které zmiňovaly vedle nové desky „Silvy“ slovní spojení „odpadní materiál Inferna“ - a vůbec bych se nedivil, kdyby někdo něco podobného vytáhnul v diskuzi pod recenzí. Je jasné, že pokud Ska-Gul složil „The New Age For the New God“ a v Infernu převzal žezlo hlavního skladatele kapely, nějaká podobnost se najde. Ano, myslím si, že hudba obou kapel je ovlivněna podobnými či stejnými kapelami, ale konečné výrazivo je jiné. Atmosféra, energie, to vše já osobně vnímám naprosto rozdílně, a zatímco ve mně Inferno vyvolává chuť rozpoutat agresivní kotel, u novinky SILVA NIGRA mám spíše chuť na poněkud tradičnější „zábavu“, tedy mlácení hlavou a hrození pěstí.
I přesto, že se mi „The New Age For the New God“ líbí, několik negativ alba zkrátka překousnout nemůžu. Tím nejotravnějším je můj pocit, že by skladbám silně prospělo zkrácení a zrychlení. Deska by dle mého mohla být mnohem svižnější a údernější, navíc se některé motivy opakují zbytečně často, výjimkou budiž závěr „Chains“ (ten bych poslouchal snad i hodinu v kuse) a už vůbec by mi nevadilo, kdyby v některých částech přidaly bicí na rychlosti.
Grafická stránka alba je povedená, ani mi nevadí, že z něj „smrdí“ photoshop (na což bývám alergický). Booklet mi muziku vhodně dobarvuje. Jen škoda poněkud hůře čitelného fontu textů, ale to je vlastně také plus, protože úroveň angličtiny použité v textech je poměrně slabá.
„The New Age For the New God“ je deska povedená, a to i přes těch několik vážných neduhů. Těším se, až si nové skladby užiji naživo a za střízlivého stavu. Slyším v nich totiž silný koncertní potenciál (ale i hlasitý domácí poslech má grády). Tohle album není „Epochou č. 2“, ani návrat k začátkům kapely, nýbrž novou (a dle mého názoru dobrou) érou SILVA NIGRA.
K recenzi poskytl: Metal Swamp
