Vždycky jsem chápal Německo jakou silnou baštu a tvrz žánrů, mezi jaké patří i black metal a různé odnože. Měla mě v tom ujistit krátká nahrávka projektu Grimburg, slibující nabídku zajímavého materiálu, jenž by měl dýchat lehce pohanskou a přírodní atmosférou. Byl jsem však velmi překvapen tím, co se mi dostalo pod ruku. Takovouhle zajímavou směs pagan metalu a klasických kláves bych totiž opravdu nečekal.„Naturherrschaft“ přináší porci lehce skočné kytarové práce, která je velmi příjemná. Působí rázně a vskutku dobře se to poslouchá. Poutavé a příjemné kytarové melodie nejsou vše! Prakticky celé mini album staví na zajímavé hře na klávesy, kterou bych v tomto stylu hledal jen výjimečně. Navíc je jejich rozsah využit vskutku geniálně. Zkuste věru poslechnout, i rychlejší pasáže díky nim žijí vlastním životem a jsou dost cítit bojovou náladou. Ovšem nikoliv atmosférou některých folkových hopsanic. Grimburg vytváří věru decentní korpus. Klavírní hra místy založená na elektronice působí navíc velmi umně, nenudí a je zajímavou kontrastující složkou ke kytaře a k vokálu v německém jazyce. Zpěv rozhodně není špatný. Sice již lehce ohraný, ovšem největší sílou alba jsou chorály. Ty působí vskutku monumentálně a mají velmi osobité kouzlo jedinečnosti i přes to, že nejsou zcela profesionální prací. Což se dá však u začínajícího projektu chápat. Ovšem, že by mi to nějak vadilo, se říci nedá. Osobně se mi majestátní čistý vokál v kombinaci s tradičním krákoráním poměrně zalíbil. Vše navíc sedí do práce bubnů, který ve mně od začátku evokoval dojem, že jde o automat.
Hudba v sobě nese určitou krásu. Ta se nedá vypozorovat po prvním poslechu. Ten zaskočil i mě, to vskutku nezapírám. Ovšem, když se lépe zaposloucháte do nahrávky, vycítíte skutečně ono zvláštní volání, které je tak typické pro naše sousedy. Časem k vám atmosféra lesů, tradic a pohanských zvyklostí vklouzne sama do pokoje a vy se jen nestačíte divit. Toto dílko se opravdu povedlo a působí mnohem osobitěji, než práce známějších skupin či projektů tohoto žánru.
Na závěr si neodpustím jednu malou poznámku. Pokud máte rádi působivé zpěvy ze přírodních panoramat, prosycených kouřem nočních ohňů, jistě si nahrávku poslechněte. Nečekejte zde krásu, zpěvnost a kolorit lidových nástrojů, jak jsme tomu zvyklí od svých slovanských přátel. Za Krušnými horami to totiž hrají jinak… a po svém.
