Antaeus byli (jsou) prominentní kapelou francouzského BM undergroundu. Po vydání jejich mimořádného „Blood Libels“ se na ni začaly lepit průsery všeho druhu. Vyvrcholilo to nešťastným turné se Secrets of the Moon. Antaeus zanevřeli na živá vystoupení a nakonec odešel i vokalista MkM. Kapela nyní „vegetuje“ a kdo ví, zda ji basistka Lsk a kytarista Set ještě uvedou do chodu. MkM kromě Antaeus hostoval v dalších x-kapelách a také měl jeden malý „bočák“ s multi-instrumentalistou BST (Balrog, Aborted, VI). Tento boční projekt měl název Aosoth a po split-albech s Antaeus a Temple of Baal byl považován za odpadní projekt Antaeus. Celkem i právem…Nyní jsou však svým labelem považováni za vedoucí kapelu francouzské scény právě Aosoth. Čím ta změna? Co zapříčinilo taková silná slova?
Všestrannost je tím základním prvkem, který jistě způsobí, že si desku oblíbíte. Aosoth shrnují všechen obsah pravého black metalu na jednu plochu. Nic nepůsobí rozháraně, vše k sobě krásně pasuje. Ne, nečekejte, že by snad jedna píseň byla pomalá, druhá rychlá atd. I když se album žene spíše v rychlejších tempech, nikdy se tempo nestane fádním. Kapela ví, kdy zpomalit, či alespoň zpomalení nějak „napodobit“. Nahraďte taktovku svou nohou či hlavou a nestane se, že byste nestíhali, či snad dokonce tempo ztratili úplně po chvilce hluchého místa.
Ať už zněly riffy na starých splitech Aosoth jakkoliv vycpávkově a repetetivně, zde si můžete oddechnout. Těžko najít hluchého místa. Vedoucí riffy většiny pofidérních BM kapel se sotva rovnají vycpávce zde. Ehm, tedy pokud album nějakou tu „vycpávku“ má… Jak bylo řečeno, vše je krásně rozvrstveno bez slabých míst, přece ale tomu něco chybí. Skladbám by neuškodilo pár silných, vedoucích melodií. Velmi kvalitní produkce a hráčství jen vybízí, aby vyplula na povrch zajímavější basová či kytarová linka. Ať je materiál silný, jak chce, přece jenom si posluchač raději v mysli přehraje silný riff, nežli celou píseň či celé album.
Takto se dá nahlížet na celé „Aosoth“. I když bych se za to měl lískat, neodpustím si paralelu s Antaeus. Debut Aosoth přebíjí všechna alba Antaeus na poli hudebním i vokálním. Žádný song však není dostatečně „hitový“, aby dokázal nahradit takové hymny jako „Blood War III“, „Rot“ nebo titulní skladbu „Cut Your Flesh and Worship Satan“. MkM podal vyspělý, snad i svůj nejlepší hrdelní výkon, jaká škoda, že však za celou dobu není slyšet jediného pověstného extrému toho hlasu posvěceného Ďáblem a kyselinou.
Nemám většinou moc rád, když hudba zní příliš „řemeslně“. Ale v případě Aosoth zapomínám. BST je řemeslník-mistr a MkM všemu suverénně šéfuje. Nenechte si tento prvotřídní etalon pravého black metalu ujít.
K recenzi zaslali Total holocaust records.
