BLUT AUS NORD jsou projektem, který si může dovolit cokoliv. Posluchači milovaní i nenávidění, oceňováni pro svou genialitu, zatracováni za kurvení žánru… V mých očích zatím neudělali kroku vedle, ať už zbořili hranice žánru a vydali se cestou delirického zla, či se naopak usadili u samého pramene a vyplodili pravověrné, dojímavé dílo. Třídílná série „What Once Was“, v norštině znamenající „Det Som EnGang Var“, byla plánovaná jako primitivní ohlédnutí za minulostí, avšak neztrácející svůj typický rukopis. Myslím, že nejsem nejvhodnější recenzent jakékoliv další desky BLUT AUS NORD, neboť zřejmě již nedovedu být zcela objektivní, ale přece jenom se vám pokusím na toto dílo poskytnout náhled. Stejně jako u „MoRT“ či „The Mystical Beast of Rebellion“ nenabízí přebal žádné informace o počtu skladeb či jejich délce. I tak se ale dá odvodit, že „Liber I“ předkládá 7 skladeb a jedno úvodní intro o celkovém trvání cca třiceti minut.
Jak Vindsval slíbil, tak splnil. „Liber I“ je ohlédnutím zpět. Atmosférou a přímočarou agresivitou připomíná dobu „The Mystical Beast of Rebellion“. Album je postaveno na riffech stejně jako „Odinist“ a pokud se trochu vyznáte, napadne vás vliv starý, ale přeci nový. Pod vrstvou typické koroze se skrývá plno odkazů na dávná díla Incantation, Demigod či Demilich a jsem si jistý, že pokud bych byl znalejší temného death metalu staré školy, vlivů objevím mnohem více! Aby těch srovnání nebylo málo, Vindsval přetavil tekutý zvuk kytar „Odinist“ a hodil jej do temnějšího hávu. Ale nejdůležitější je, že bicí konečně nezní tak nepatřičně. Ano, automat zde pořád zapáchá na sto metrů, ale zvuk snare drum-u konečně zní přirozeněji; je lehce podobný „The Work Which Transforms God“, avšak nikoliv tak výrazný. Všechen „plech“ opět zní jako nahraný z hlubin jeskyně, ale to jsem nikdy nevnímal jako nevýhodu. Samotná rytmika je spíše přímočařejší, chvílemi kombinující určitou neurvalost a nevyzpytatelnost. Zvláště co se týče Vindsvalova šepotavého vokálu, je zmíněná neurvalost více než patrná. Konečně totiž jeho přednes zní zplna hrdla a nikoliv jako pouhý šepot do mřížky mikrofonu. V pozadí je vokál doplněn hlubokým murmurem a občasnými mrazivými jekoty.
Když jsem „Liber I“ slyšel poprvé, bylo asi kolem jedné hodiny ranní a opilost pomalu ustupovala, společně s pocitem uvolnění a pohody, jenž alkohol skýtá. Naopak přicházel pocit neuhasitelné žízně, tělo si žádalo spánku a regenerace, ale já, celý natěšený, jen čekal, kdy zmáčknu play a album poprvé ochutnám. Metalické bicí, abnormálně přetransformované riffy a agresivní vokál jsem přijímal se spokojeným výrazem, avšak přišel zlom a opakování pouhých dvou tónů se přelilo v proud tekutého kytarového sóla. Disharmonické šílenství mne doslova přirazilo k židli a samotná smrt mě objala svým neforemným chapadlem…znovu a znovu, v jedné skladbě hned několikrát. Není tomu poprvé, co si BAN úspěšně pohrávali s mou myslí jako kočka s myší, avšak tento tah byl více než zákeřný. Evokovat pocit intenzity a náhle jej přetopit do slizkého mentálního útoku. Bravo! Musel jsem si dát pauzu a jít to rozdýchat, cestou jsem nakopnul práh, klec a rozlil sklenici vody. Tímto jsem chtěl naznačit, že atonální hrátky „MoRT“ jsou zpět v plné síle a podobně jako u vedlejšího projektu Karras nabyly podobu „kytarových sól“.
„Liber I“ je monstrózní nahrávka a první od „Seven Chalices“, která by mě svým poslechem dovedla uvrhnout do hnusného mentálního bahna. Jen mi vadí jedna věc. Je to paradox, neboť z „Liber I“ čiší mnohem poctivější a detailnější práce než z předchozích dvou desek, avšak i přesto mi nahrávka přijde jakoby nedotažená. Dovedu si představit, že pokud by elementy „bestiálního metalu“ a „šílenství“ „MoRT“ byly do sebe skloubeny o něco vhodněji a přirozeněji a vše by bylo vybroušeno do dokonalosti, zřejmě by se z „Liber I“ velice brzy stala má nejoblíbenější nahrávka vůbec a nebo by mě rovnou odvezli ve svěrací kazajce, haha. Chtělo by to zkrátka brutálnější zvuk, ještě šílenější vokály, více maximálně hrůzu nahánějících a temnotou nasáklých zlo-riffů a více nečekaných výpadků do deliria! NEMOCNÉ ZLO!
