Třetí album v kariéře kapely bývá často označováno jako to zlomové. Nejinak je tomu i v souvislosti s novinkovým počinem MAR DE GRISES. Kapely, jež už dvakrát posadila laťku své vlastní výkonosti pořádně vysoko a od které už nejsou očekávání spjata jen se splněným standardem. Chilské zjevení, které se časem proměnilo přes uznávanou kapelu až k dnešní horní sortě doom metalové smetánky. Své kvality prokázané v minulých letech bez problému zopakovali MAR DE GRISES i potřetí. "Streams Inwards" je albem otevírající další nové obzory, pohybující se na samé hraně doom metalového hájemství a mnohdy i za ní. To vše pod taktovkou nejen logického vyústění jejich tvorby, ale i aktuálních možností a inteligentní smělosti.

1. Zdravím MAR DE GRISES zpět na stránkách Mortemu. Je listopad, blíží se vaše evropské turné společně se Swallow the Sun a Sólstafir, jste tedy ve fázi pilování svého chystaného setu? Pokud se nemýlím, tak vás ještě před odletem do Evropy čekají dva domácí koncerty? Jak se jinak daří?

Nazdar a díky! Ano, máš pravdu, včera jsme odehráli náš poslední koncert doma před nadcházejícím evropským turné. Na přípravách koncertních setů samozřejmě děláme. Asi chápeš, že to není snadné, vejít se do dané délky setu a zároveň ho nějak vybalancovat, když dost tvých písní má 10 minut. Teď navíc ještě přidáváme nové skladby, které sice nejsou tak dlouhé, ale rozhodně to není snadné, haha. Kromě toho pracujeme na propagaci nového alba a zatím to jde obecně celkem dobře, takže pohoda.

2. Sestava tohoto tour je velice silná. Po stránce množství emocí v hudbě to bude možná pro slabší povahy problém vstřebat. :) Co si slibujete od tohoto turné a jak moc se do Evropy těšíte? Chápu, že jako hlavní band jedou Swallow the Sun, budete se třeba se Sólstafir střídat? Víte už, jaký prostor vám připadne?

Ano, souhlasím, že se jedná o hodně silnou sestavu. Swallow the Sun i Sólstafir jsou skvělými kapelami a jejich hudba je opravdu plná emocí, takže show určitě nabídnou hodně intenzivní a hluboké prožitky, což určitě přitáhne všechny, kteří rádi prožívají spojení s hudbou na hlubších úrovních. Samo sebou, že se na tour těšíme. Kvůli vzdálenosti, která nás od Evropy dělí, jsme tam zatím odehráli jen pár turné, takže hraní v Evropě je pro nás vždycky něco speciálního. Cítíme při něm mnohem konkrétněji, čeho jsme již jako kapela dosáhli. A ano, StS budou headlinery, ale zatím nevíme, jestli se se Sólstafir budeme střídat. Dle mého by to bylo fajn.

3. Tématem tohoto rozhovoru by ale mělo být hlavně aktuální album "Streams Inwards". Jak těžce nebo naopak volně a přirozeně vznikal materiál na nové album s vědomím, že jste už dvakrát dokázali, že je s vámi třeba počítat? Bylo těžší se soustředit a pak ventilovat své záměry?

Ani tak ne. Dokud jsou hlavním hnacím motorem stojícím za muzikou přirozené potřeby tvořit a komunikovat, vždy bude občas lehčí a občas těžší nechat proces tvorby volně plynout. To se odvíjí od spousty faktorů, jakými je třeba kladné přijetí a spousta dalších. Kromě toho, obecně pozitivní přijetí našich předchozích alb nám ukázalo, že při tvorbě postupujeme správně, takže to pro nás nebylo těžší nebo lehčí, bylo to stejné; někdy jde vše lehce a někdy musíš pár překážek překonat, abys mohl své nápady přirozeně vyjádřit nebo alespoň získal pocit, že to děláš.

4. S jakými konkrétními záměry a představami jste vůbec začali album psát? Měnily se tyto prvotní ideály v průběhu času, kdy hudba přibývala, a blížil se čas vstoupení do studia?

Když se blíží termíny nahrávání ve studiu, samozřejmě, že se náhle objevuje a mění mnoho emocí, což dává prostor pro možné změny původních nápadů, které se následně projeví na konečném výsledku. Kromě toho se snažíme dát každé skladbě maximální možné množství času, kdy ji hrajeme a zkoušíme, abychom jí umožnili se přirozeně rozvinout, co se týče kompozičních aranží každého člena kapely. Takže - ano, myslím si, že původní nápady se ve srovnání s konečným výsledkem vždycky trochu změní, ale nepoznal bych, jak a které konkrétní nápady a obrazy se změnily, protože jedním ze základních pilířů je neustálá otevřenost vůči možnostem zapojení nových prvků ve snaze co nejčistšího projevení dané emoce bez přílišného přemýšlení. Navíc se nám často stává, že v průběhu skládání nejsou ani původní nápady jasně racionálně definovatelné; jsou to pouze obrazy vytvářené pocity, takže se dá dost těžko definovat, co se od počátku procesu změnilo a co ne.

5. Líbí se mi, že jako kapela ctíte svůj progres a neustále se posouváte a žádné ustrnutí zatím nehrozí. Jak složité bylo vyrovnat finální směrování nahrávky k obrazu svému, aby přitom nepřekročila rozumnou mez? Post doom, jak bývají MAR DE GRISES označováni (dle mě blbost, hehe), určitě nabízí mnoho variant k experimentům, ale důležité je zřejmě držet se přitom svých možností...

Vždy jsme ochotni experimentovat a vkomponovávat nové prvky tak, abychom byli schopni poskytnout opravdovou výpravu napříč zvukem, než abychom pořád jen omílali ten samý riff. Možná právě k tomu se vztahuje ono označení „post doom metal“, nevím. Výsledná hudba je prostě taková, jaká je, a nevím, jestli jsme nějakou mez překročili nebo nikoli, protože takovými věcmi se při tvoření muziky prostě nezabýváme. Tak nebo tak, osobně nemám rád nucené škatulkování, protože si myslím, že hranice mezi jednotlivými prvky jsou příliš obecné, než aby se dalo objektivně říci, kde končí jeden prvek a začíná druhý. Proto, ačkoliv bych neřekl, že je to blbost, ve spoustě ohledů také nesouhlasím s oním označením „post doom metal“, které nám občas bývá přisuzováno.


6. Mluvím o tom záměrně, protože mi nové album přijde náladou úplně někde jinde, než „Draining the Waterheart“. Možná méně temné, ale rozhodně dramatičtější…

Ano, může se to tak jevit! Nové album se v některých prvcích od Waterheartu liší. Připadá mi, že na novém albu jsou některé změny hlavně po stránce formy, což vychází ze změn a vývoje v našich osobních životech. Například se může zdát, že některé skladby jsou přímočařejšími a chytlavějšími, zatímco jiné si stále udržují onu beznadějnou, hlubokou a skličující atmosféru. Myslím si, že tentokrát jsme se při běžném vyprávění příběhu dostali k jistému „zlomu“; tak nějak by se dalo říci, že ony dva způsoby vytváření hudební cesty bývaly na předcházejících albech pouze částmi jednoho způsobu. Tyto změny si uvědomujeme a je nám jasné, že některým lidem se nebudou pozdávat, zatímco jiným ano. Vždy, když otevřeš jedny dveře, jiné se zavřou. Zatím se ale zdá, že se více dveří otevírá, než zavírá, což nás velmi těší. Zdá se, že posluchači si obecně uvědomují, že i přesto, že forma se mírně mění, esence zůstává. Tohle je pouze konstatováním, které je namístě po každém tvůrčím procesu, protože veškeré možné rozdíly, nebo podobnosti obsažené na novém albu, jsou zcela přirozené a podvědomé.

7. Jako vaši hlavní kladnou vlastnost vidím schopnost udržení celkové vyváženosti. Přitom vaše hudba je čím dál více atmosféričtější, plnější a rozmanitější. Myslím, že si musíte docela vyhrát s uhlídáním všech těch nálad...

Díky. Možná je to tím, jak při tvorbě hudby přistupujeme ke kontrastu. Kontrast vnímáme jako prvek, který zabraňuje vytvoření rovnováhy a umožňuje tak pohyb, vibraci a, jinými slovy, stvoření nebo život. Kontrast může být způsobem, jak zesílit tento pohyb, pokud budeme chápat dualitu jako hlavní hnací sílu existence. Jedná se o element, se kterým často pracujeme, ale spíše na podvědomé úrovni; v tomto případě o kontrast mezi prvky, které zmiňuješ.

8. "Streams Inwards" je dalším krokem na vaší cestě, neřekl bych přímo milníkem, od podobných úvah bych zatím upustil, ale prostě součást přirozeného vývoje. Jak byste viděli vy sami svoji dnešní pozici na metalové scéně? Myslím, že čas vložených nadějí nejpozději s druhým albem skončil a nastal čas ukazování směru ostatním...

Popsat naši pozici na metalové scéně je dost těžké. Přestože zde v Chile je spousta kvalitního metalu s potenciálem, nejsme zemí známou pro svou metalovou scénu nebo kapely. Mnoho věcí, kterých jsme jako kapela dosáhli, je absolutní novinkou nejen pro nás, ale i pro celou scénu v Chile; vesměs každý krok, který učiníme, kráčí po často dost nejistých stezkách. To také znamená, že vše, čeho dosáhneme, co může nějak určovat naše místo na metalové scéně, samí cítíme a prožíváme s určitým zpožděním. Tohle si uvědomujeme, proto se snažíme dělat jen to, co považujeme za správné, a vytvářet hudbu upřímně. Také se snažíme dosahovat toho, aby každé album, které vydáme, bylo větším milníkem než album předchozí, bez ohledu na skutečnou velikost onoho milníku. Ale abych odpověděl na tvou otázku, myslím si, že naše pozice na metalové scéně je, řekněme... Jsme kapelou s jistými „exotickými“ prvky, které mohou být jak výhodou, tak překážkou, záleží na přístupu. To, že jsme zapsaní pod Season of Mist, jedeme turné po Evropě a tak dále, lze rozhodně považovat za důležité hmatatelné úspěchy, které mohou určovat naše místo na scéně, ale stále toho mnoho leží před námi.

9. Jak vznikaly texty a jak byste popsali náladu „Streams Inwards“, myslím, co se lyrické stránky týče. Obsahuje i nějaké osobní prožitky, situace, postoje? Jak by posluchač měl uchopit texty, aby se při snaze jim porozumět, nemýlil?

Vše, čeho se v textech dotýkáme, vše, co v nich prezentujeme, je skutečné. Pojmy jako „správně“, „špatně“ nebo třeba „chybný“ ovšem nehrají žádnou roli. My sami vidíme za texty naše vlastní příběhy a interpretace, ale to neznamená, že právě ony jsou ty správné. V našem případě platí, že se texty vztahují k čemukoliv tak dlouho, dokud jsme schopni odkudkoliv čerpat inspiraci. Jen se to snažíme převést do textů. Inspirace řídící proces tvorby textů může vycházet z našich okamžitých emocí ohledně jakékoliv události nebo aspektu života; jinými slovy, naše inspirace nám poskytuje množství vizí a zkušeností, které náš vnitřní svět shledává relevantními - z těchto poté čerpáme. Samozřejmě, že vidíme společnou ideu textů a obecnou koncepční část alba. Ale tato idea nabývá konkrétnějších obrysů spíše až při pohledu na výsledek; jedná se o racionální interpretaci procesu, který vznikl na základě složité a kolikrát protichůdné směsice čirých emocí a racionálních prvků. To, jak my osobně vnímáme souvislosti mezi texty je, metaforicky vyjádřeno, že titul alba může hovořit o proudění emocí jako o hlavním spojení a prostředku komunikace vlastního jsoucna s univerzem a vším, co nás obklopuje. Pokud si uvědomíme, že emoce je okamžitou reakcí na podněty prostředí, jedná se o prvek určující motivaci člověka, jeho chování a „pohyb“, a to bez ohledu na typ dané emoce. Vzhledem k tomu jsou proudy emocí, stejně jako třeba teplo nebo síly na kosmické úrovni, výsledkem manifestace vědomí univerza. Myslím tím veškeré proudění; veškerý pohyb stvořených prvků univerza. Lidský život je dalším prouděním, tentokrát vedeným emocí. Z dané perspektivy by se dalo říci, že proud emocí řídí proudění člověka, protože emoce jsou tím, co určuje lidské chování, lidský pohyb. Název „Streams Inwards“ (cca „Proudění do nitra“ - pozn. překl.) hovoří o těchto procesech, což vzhledem k tomu, co se zde snažím prezentovat, často i díky metaforám, nevyhnutelně vede ke „kosmickým tématům“. Jinými slovy, věřím, že emoce jsou nejskutečnějším projevem jsoucna jako části celku; celku, který je stejně živým, jako jsme my, ať již se jedná například o planetu nebo o celé univerzum. Proto mohou emoce být stejně „kosmickými“ jako planeta Země nebo Sluneční soustava. Člověk se snaží prociťovat. Bez ohledu na to, o jaký pocit nebo emoci se jedná.

Ale, jak jsem již řekl, tohle je pouze mou osobní interpretací a každé chápání idei alba bude vždy stejně správné jako ta ostatní.


10. Jak se vy osobně vidíte teď jako muzikanti? Já osobně totiž z vašeho hraní cítím větší vyhranost, menší svázanost jakousi povinností a snad i citelnější „mazlení se s nástroji“…

Dost možná! Je zde velký rozdíl mezi tím, jak jsme na své nástroje hráli například v době vydání našeho dema, což už je téměř deset let, a jak hrajeme teď. Samo sebou, postup v této oblasti nám poskytuje lepší možnost „stavět mosty“ mezi našimi emocemi a našimi nástroji, díky čemuž jsme schopni příběh vyprávět jasněji a plynuleji. Nemluvím o lepším nebo horším hraní; mluvím o onom „mazlení“, jak to nazýváš ty. Protože - osobně si myslím, že mnoho „špatných“ muzikantů ti toho dokáže hudbou sdělit mnohem více a mnohem upřímněji, než jak to dokáže mnoho takzvaných „virtuózů“. No, občas je to i naopak. Kromě toho, za deset let se toho stihne stát opravdu hodně. Za tu dobu jsme prošli mnoha fázemi konfliktů, fázemi klidu a štěstí, dosáhli jsme mnohého jako kapela a tak dále, ale myslím si, že jsme celá ta léta postupovali vpřed po straně textů, konceptů i všech věcí, které souvisí s členstvím v kapele i s hrou na nástroje.

11. Komu patří ženský hlas v bonusové skladbě "Aphelion Aura"? Jinak jako bonus skvělá volba, éterická pomalá skladba vybočující z kurzu MAR DE GRISES. Zdá se, že fans Elend nebo 3rd And The Mortal musí být spokojeni.

Ona zpěvačka je přítelkyní Rodriga M. Je opravdu talentovaná; skladbu nahrála vlastně během pár minut, přičemž hodně improvizovala. Jmenuje se Natalia Suazo. Má svůj oficiální projekt zvaný Natisú, do kterého je zapojen i Rodrigo M. Je to hodně zajímavá záležitost, zkuste se podívat na jejich stránku na Myspace. Také děkujeme za pochvalu ohledně naší volby. Líbí se mi, jak rozdílnou a svěže znějící texturu dodal její teplý hlas skladbě, ale že se zároveň nejedná o to typické kráska-a-zvíře zapojení ženského zpěvu oproti growlu, jak je tomu často u žen v metalu, haha.

12. Z naší strany vše, velké díky za váš čas, jsme rádi, že se MAR DE GRISES objevují na MORTEM ZINU podruhé. Snad se tak stane ještě mnohokrát, mějte se a hodně zdraví!

Znovu děkujeme za příležitost podruhé se objevit na stránkách Mortem Zinu. Určitě to není naposledy. Mnohokrát děkujeme všem našim českým i slovenským příznivcům; v prosinci vám zahrajeme v Praze i v Bratislavě. Na Slovensko i na Česko máme mnoho skvělých vzpomínek. Skvělí lidé, úžasná krajina, nádherné ženy a nejlepší pivo na světě. Už se nemůžu dočkat pěkně vychlazeného Gambrinusu! Haha. Uvidíme se na koncertě!