Od alba „Disciple of the Heinous Path“ uběhlo pět let. Tato mezera však nebyla úplné hluchá – vyplnily ji dva splity a jedno EP. Jednoho dne, aniž bych slyšel jakékoliv zprávy o chystaném albu, mi od Moribund přišel mail s informací, že SARGEIST vydávají nové album „Let the Devil In“. Příjemné překvapení, abych pravdu řekl. Dodnes si totiž pamatuji, že recenze na „Disciple of the Heinous Path“ byla jednou z prvních, které jsem kdy napsal. I proto je pro mě ta nynější jakousi nostalgií, protože je to už nějaký ten pátek. Uf, letí to…„Disciple of the Heinous Path“ se vyznačovalo výraznými melodiemi, nekompromisním vokálem a ne zrovna povedeným zvukem. Nicméně, vše k mému udivení fungovalo jako celek skvěle. Nejinak je tomu s „Let the Devil In“ (co se fungování jako celku týče). Shatraug a spol. se nepářou s žádným intrem a od první sekundy dávají jasně najevo, že nic ze svého umu neztratili. Nahrávka je zvukově na mnohem lepší úrovní a díky tomu působí výsledek velmi svěže. Třičtvrtěhodinka uteče při každém poslechu jako voda a nemá tendenci nijak závažně nudit, a to i přesto, že se z převážné části pohybuje v rychlých tempech. Kdo by čekal, že se SARGEIST hudebně někam posunou, byl by na omylu, neboť si stále drtí to svoje, tzn. black metal, který je do od první do poslední noty oddán Satanu. Hoath Thorog, vokalista známý z Behexen, nedává svému hlasu odpočinout a nelze absolutně pochybovat o tom, že „Let the Devil In“ bylo jakousi povinností, kdy si kapela řekla, že by konečně mohla vydat zase dlouhohrající album. I Shatraug se docela vytáhl. Jakkoli nedokážu pochopit, kde stále bere nápady pro všechny své projekty, nedá se mu upřít, že na „Let the Devil In“ si dal záležet. Album neobsahuje nikterak složité party, ale naopak ani vatu, a to je asi to nejdůležitější. Nejedná se o jakési bezduché satanské halekání, kdy je nemastná-neslaná hudba doplňována slovem Satan každou desátou sekundu. Jsou to právě svěží a chytlavé melodie, jež albu dávají nesmírnou energii, která je po celý hrací čas velmi snadno a nenásilně přenášena na posluchače.
Nutno podotknout, že na tomto mém pozitivním postoji k nahrávce má dozajista podíl i rozumněji volená stopáž jednotlivých skladeb. Zatímco na předešlém albu jsme se blížili dokonce i devíti minutám, na „Let the Devil In“ nenajdete skladbu, jejíž délka by byla šest minut. Možná se to zdá jako malý a bezvýznamný detail, ale ve výsledku, podle mě, způsobuje velmi podstatnou část úspěchu, protože počet nápadů ve skladbě je přímo úměrný její délce a motivy se zbytečně neopakují do zmagoření. Je to taková skoro až euforická jízda, při které si naplno uvědomíte, jak i jednoduchá muzika může člověka velmi blízko zasáhnout, držet a nepustit. A zde právě vidím rozdíl mezi tou spoustou mladých kapel, které se snaží následovat kulty a těmi, kteří jednoduše vědí, jak na to.
„Let the Devil In“ je album, které je jasnou jedničkou v diskografii SARGEIST. Zároveň je ale také albem, které dokazuje, že pravý black metal lze stále s trochou oddanosti a důmyslu dělat kvalitně. Nehledejte v „Let the Devil In“ nějaké skryté opičky, prostě si ho pusťte a budete velmi mile překvapeni.
K recenzi poskytl: Moribund Records
