Rozhovor, který dnes držíte ve svých imaginárních rukou, vznikal za zvláštního očekávání a vůbec při zvláštních náladách. Inu, to víte...přestože LIFELOVER jsou svým způsobem ve své scéně pojem, rozhovorů je poskrovnu, nemluvě o naší zemi. Tak jsem se značnou nadějí očekával, jak se celý pokus vyvrbí. Dočkám se arogantních odpovědí nebo cynického humoru? Či co jiného ještě čekat? Posuďte prosím tedy sami...

1. Ahoj Kime, hezký večer. Pokud se nepletu, je tohle vůbec první rozhovor, který poskytujete českému čtenáři. U nás už zase znovu chumelí a mlha leží rozházená po stráních. V jakém rozpoložení zaskočil tento rozhovor to vaše počasí?

Právě v mrazivém belgickém odpoledni snídám láhev vína. Ve Švédsku pořád průběžně tu a tam sněží, záleží na místě.

2. Nové album z vaší dílny „Sjukdom“ se už nezadržitelně blíží k vydání a není od věci říci, že povídání o něm bude jedním z hlavních předmětů rozhovoru. Nedávno jste dokonce na svých stránkách uvolnili k poslechu dvě skladby („Expandera“ a „Totus Anctus“), které mohly načrtnout posluchači vaši stupňující vizi. Co bylo hlavním impulzem ke komponování této novinky po předchozím „Dekadens“ a jak dle Tebe "Sjukdom" zapadá do mozaiky LIFELOVER?

Na novém albu více ukazujeme svoji agresivní tvář, zatímco naše předchozí práce se nesly více na vlně melancholie, která byla na novém albu více zatlačena do pozadí. Vždy rádi do nového materiálu LIFELOVER přidáváme nové prvky; vzhledem k tomu, že všichni členové pocházejí z rozdílných pozadí, ale zároveň mnohé náhledy sdílejí, vždy budeme přicházet s něčím novým, čím každé další album LIFELOVER obohatíme.

3. Než se pustíme do konkrétních hudebních otázek, popovídejme si chvíli o vizuální podobě kapely. Zpracování obalů vašich nahrávek mělo vždy k nabídnutí mix svojství, ironie a bolestnosti v příjemném technickém saku. Co bys mi řekl ke grafickému provedení „Sjukdom“, jeho symbolice a autorovi?

Vždy chceme, aby každá reprezentace naší práce obsahovala určité propojení i kontrast, což je něco, co vždy bylo v tvorbě LIFELOVER přítomno a vždy i bude. Rozdílem je, že veškeré aspekty „Sjukdom“, ať již vizuální nebo jiné, jsou mnohem celistvější. Vše krásné je přetvořeno ve špínu a vše odporné je znázorněno s krásou.

4. Nyní přejděme k samotné hudbě. Nahrávce dominuje nejen vyvážený zvuk, ale též návrat k automatickému bubeníkovi. Přiznám se, že jsem tento krok nečekal, zvláště po „Dekadens“, kterému živá produkce velmi sluší. Co přesně vás vedlo k tomuto návratu „ke kořenům“ LIFELOVER?

Nikdy nepoužijeme živého bubeníka nebo automat jenom proto, abychom jej použili, v případě „Sjukdom“ jsme prostě pouze zvolili možnost, která odpovídala hudbě.

5. Když se LIFELOVER prvně ohlásil na hudebním obzoru, skladatelské otěže jsi držel v ruce právě Ty a „Během času se skupina rozrostla a obměnila - a to se u většiny kapel promítne do výsledného pojetí hudby. Taky dnes, když poslouchám „Sjukdom“, cítím, že od časů „Pulver“ se mnohé změnilo. Jak to bylo se skládáním, přísunem nápadů a tvůrčími vlivy všech zúčastněných členů.

Je tomu stejně jako v minulosti, pouze znalosti a perspektivy jsou nyní širší, ale způsob naší práce zůstává stejný.

6. LIFELOVER na mne vždy trochu působil spíše jako společenství přátel, než jako standardní kapela. Svědčí o tom i fakt, že ve svém jádru už máte zase svou textařskou a vokální posilu (zvláště z návratu 1853 jsem se radoval, hehe), která je nám, posluchačům, známá už od vydání „Pulver“. Jaké ovoce přináší osobně pro kapelu tohle sdílení jedné vise a pohlížení na ni rozdílnýma očima?

Všichni vycházíme z rozdílných pozadí, ale mnohé pohledy na život a svět, ve kterém žijeme, sdílíme, a tak si navzájem skládáme poklony v instituci zvané LIFELOVER.


7. Když se zamyslím nad každým vaším albem a na vrchol této nahrávkové pyramidy umístím právě „Sjukdom“, nemohu si nevšimnout, jak se z původně lehkých a smutných melodií šroubovaných agresí a hlukem stal tento výsledný počin; výrazné rockové kořeny i teskné klavírní party zůstaly stále silné, nicméně celkové vyznění hudby mi přijde syrovější, krutější a celkově svižnější. Náznaky mohl posluchač cítit už na „Konkurs“, o „Dekadens“ nemluvě. Do jakých vod se chcete postupně ve svém vývoji pouštět a odkryl bysi, na co se můžeme těšit do budoucna?

Může se stát cokoliv, mohlo se stát cokoliv a cokoliv se také stane. S LIFELOVER si nestanovujeme cíle, ani si nepřipouštíme žádná omezení, prostě jen děláme to, co nám připadá přirozené.

8. Hudební magazíny a posluchačská veřejnost vás mají zakódované jako ponuře rockové black metalové těleso. Při vzpomínce na různé debaty o tom, jak by měl a neměl vypadat black metalový žánr, se tedy zeptám i na tuto drobnost. Velká část black metalové komunity považuje deprese, bezmoc a vůbec jakousi vnitřní negaci za slabosti, které do tohoto žánru nepatří. Jak bys ty sám definoval a identifikoval svou hudbu, žánry ze kterých čerpáte či jsi od těchto „studií“ oproštěn?

Odmítáme jakékoliv generalizování a škatulkování naší tvorby mimo naše vlastní území, kterým je Narcotic Metal. Je velký rozdíl mezi tím, když někdo jen mluví o depresi a věcech s ní souvisejících a tím, když necháš depresi, aby byla tím, co tě definuje; to je něco, co velkou mírou odlišuje většinu lidí a jedince sdružené v LIFELOVER. S tou nejpevnější jistotou mohu prohlásit, že jsme volní. Děláme to, co je pro nás přirozené, a vždy jsme dělali pouze přesně to, co jsme chtěli a cítili, bez toho, že by nás zajímalo, co si o tom kdokoliv může myslet. Krom toho, nikdy jsme netvrdili, že bychom byli součástí nějakého black metalového hnutí, tak proč bychom měli být podle jeho pravidel posuzováni?

9. Když jsem nedávno listoval internetem za vidinou získání nějakých informací či možností objednání, objevil jsem i zvláštní „megapack“ k novému CD, kde je krom samotné nahrávky nabízena i celá řada různých „srandiček“ jako žiletka, injekční stříkačka či kus látky s vaším logem. Docela mě to šokovalo, hehe. Zpestření a bonus pro fajnšmekry a věrné fanoušky či sarkastický vtip a provokace?

Tak nějak je mi jedno, co si o tom kdokoliv myslí, stejně tak i tvoje možná reakce. Bez ohledu na to, co dostaneš, vždy s tím půjde udělat něco užitečného. Jediným omezením budou asociace, které se ti s každým předmětem, na který narazíš, vybaví. Můžeš tomu říkat, jak chceš, ale nikdy to nakonec nebude víc než to, co s tím uděláš.

10. Textovou stránku považuji u LIFELOVER za nezbytnou součást. Ta je ve většině provedena v mateřském jazyce, což pro českého posluchače představuje nejeden problém. Ať už se totiž jedná o old schoolové sezení se slovníkem u bookletu při sklence vína v potemnělém pokoji, či praktičtější použití elektronických zdrojů, našinec zkrátka překládat musí. Představ si, že máš před sebou čtenáře, který do vaší textové stránky ještě nepronikl nebo neví, jak přesně proniknout. Jak bys mu vaše společné dílo přiblížil? Já se Tě ještě zeptám na jednu drobnost - přemýšlel jsi někdy o vydání knihy básní nebo vašich textů či jiným literárním vyjádřením?

Nemáme dána žádná striktní pravidla, jak naši hudbu nebo slova interpretovat. Mezi řádky, které jsme napsali, si vždycky každý může něco najít a každý text bude mít pro každého jednotlivce zvláštní smysl, bez ohledu na jazyk, ve kterém ho bude číst. Každému, kdo není slepý, by mělo být jasné, o čem text pojednává, když si spojí jeho vizuální a textové aspekty. Pokud někdo potřebuje další představování a úvody, je třeba hledat dál, jasněji to nejde. Nějaký vizuálně a/nebo lyricky zaměřený projekt může v budoucnosti přijít, čas sám ukáže.

11. LIFELOVER je hudbou, která mísí různé pocity. Krom vaší charakteristické „hořkosladkosti“, která se stala takřka vaším trademarkem, se muzikou prohání spousta různých pocitů, často i kontrastních. Sem tam pro změnu vše působí velmi bizarně a téměř sarkasticky, což dokáže dost prozradit o autorech. Co bys tedy upřesnil k vašim životním postojům a filosofiím, které vás ovlivňují nejen při skládání hudby? A jak utvářela vaše životy právě existence něčeho takového, jako je projekt LIFELOVER?

Lifelover byli vždy prostředkem jednotlivých členů kapely, aby ukázali svou přirozenost, takže to, co nás utváří, je pouze a pouze existence LIFELOVER, ale naše existence zároveň utvářejí Lifelover, rozdíl je samozřejmě v tom, že LIFELOVER nikdy nebude to, co nás definuje jako jednotlivce, zatímco to, co prožíváme my osobně, rozhodně definuje LIFELOVER.


12. V dnešní době je zřejmá velká obliba různých kolaborací a split alb. Nicméně LIFELOVER doposud nemají na svém kontě žádnou takovouto desku. Je pro tebe dnes představitelná spolupráce s nějakým žánrově blízkým uskupením či přítelem, nebo je i do budoucna tato představa pro LIFELOVER cizí? Též bych se tě rád zeptal, jaký je tvůj názor na problematiku takovéto spolupráce, pokud to již nevyplyne přímo z odpovědi.

Zatím pro něco takového nebyl zjevný důvod, ale mohli bychom to zvážit, pokud by účastníci měli ten správný přístup. Výsledky by mohly pro mnoho lidí být velkým překvapením. Pár nápadů a možností máme, ale nic není nikdy jisté. Problém by určitě byl, že mnoho jednotlivců se v průběhu času spíše mění, než vyvíjí, což je rozhodně při spoluprácích a splitech problém. Abychom do něčeho takového šli, bylo by bezpodmínečně nutné, abychom v mnoha rozdílných aspektech sdíleli určité silné pouto. A zcela zjevně se ukázalo, že momentálně nikdo takový neexistuje.

13. Během existence jste odehráli několik koncertů. Rád bych se zeptal, co přinesla či odnesla tato zkušenost konkrétně s LIFELOVER? Vaše hudba si nese jistý punc intimity a osobně bych ji doporučil spíše k soukromému poslechu. Přineslo tedy koncertování kýžené ovoce? A pokud ano, uvidíme vás někdy na podiu v České republice?

Živé hraní dodává naší hudbě a atmosféře v ní obsažené zcela nový rozměr, proto je rozhodně velmi důležité jednou za čas živě vystoupit. Někdy se rozhodně pokusíme do vaší země dorazit. Vše je na promotérech a organizátorech. Návrhům jsme otevřeni...

14. Trošku záludná otázka. Nehledě na to, že hudba, kterou tvoříte, naplňuje a uspokojuje (či ničí) tvoje nitro, ovlivňuje i jeho posluchače. Jakou máš osobní představu o lidech, kteří LIFELOVER poslouchají, či je ovlivňuje? A buďme ještě bizarnější - jaký by byl asi ideální posluchač, kterému se má „Sjukdom“ dostat do rukou?

Žádný ideální posluchač neexistuje a osobně je mi úplně jedno, co za člověka se dostane do kontaktu s čímkoliv, co udělám. Jediné, o co bych měl zájem, by bylo, aby si jednotlivci vystavení naší hudbě vytvořili svoji vlastní vizi o ní a více přemýšleli, protože to je něco, co je u lidí až příliš neobvyklé.

15. Tak, to je zřejmě vše, na co jsem se chtěl dnes zeptat, za což bych ti velmi rád poděkoval, Kime. Měj se fajn a přeji LIFELOVER energii do dalších prací.

HUGS AND DRUGS.