Zpětnou rekapitulaci zašlých momentů mi v blízké minulosti přinesl slovenský projekt DAGON, který mi v poštovní schránce prozradil, že nás opět čekají společné chvíle. Nový singl „Oblaky", který v nákladu třiceti kusů poskytl DAGON k poslechu, nám na ploše dvanácti minut představuje směr, jakým se projekt vydal od naší poslední „Cesty do Nawie". Pokud se vám totiž právě zmíněná „Cesta do Nawie" zamlouvala, mohu myslím zpoza hrnce tajemství uvolnit drobnou zkazku o tom, že na cestě je nové album tohoto projektu. Ovšem, ač je budoucnost plna očekávání, podívejme se, co máme na talíři nyní. V ručně vyrobeném bookletu se skrývá CD, které nabízí dvě sklady - "Oblaky" a "Hlasy z ..." Když vzpomenu na starší materiál, přijde mi oproti novince o něco více provázaný. Neboť u současné nahrávky máme dle mého co dočinění se dvěma nezávislými skladbami. Z obou na mne padá minimalistický punc „Daudi Baldrs“ z pera Vikernese, ovšem ne v tak rozpustilé a "hitové" podobě. „Oblaky" jsou přeci jen vážnější a zamyšlenější nahrávkou. První z dvojice skladeb, eponymní, zavede posluchače k pohledu na oblohu, snad uprostřed nějaké nedokončené zástavby v lese. Atmosféra zdemolovaného betonu a lesní aura poskytuje tu méně tradičnější skladbu. Druhá mi poněkud více připomněla nahrávku předchozí – „Hlasy z ..." je o něco hravější, ovšem v celkovém vyznění mne vcelku zneklidňovalo čisté užití klavíru, jenž je místy písní propleten. Kdykoliv, když při poslechu zavřu oči, připadá mi, že poslouchám dvě rozdílné stopy. Když tak nad vším přemýšlím, říkám si, co ještě více o tomto malém, dvouskladbovém CD říci snad kromě toho, že pro fanoušky tohoto subžánru může představovat příjemné chvíle zamyšlení. Minimalistické pojetí vás patrně neosloví, pokud se nerozplýváte nad ranými Vinterriket či již zmíněnou tvorbou Burzum. Nicméně z projektu Dagon mám pocit, že snaha tvořit klasické věci byl zkrátka úmysl.
Závěrem by se pak slušelo říci, že pokud patříte mezi příznivce této hudby, nahrávku si obstarejte a hlavně - největší výzva přijde s novou deskou, která pro mne jako redaktora snad bude tím směrodatným v posouzení celého projektu. Do té doby vskutku nemají smysl nějaká hodnotící čísla.
K recenzi poskytl: Dagon
