Čtvrteční noc se obešla bez problému a ačkoli zima byla, dala se přečkat. Deště jsme se naštěstí nedočkali a tak nás ráno hostila suchá zem. Smashed Face jsem si nechal ujít, místo nich jsem zajel do obchodu a koupil potřebné suroviny k nasycení mého hladového žaludku ;-). Na X-Core jsem se mínil vrátit a naštěstí vrátil. Nic tělo nerozhejbá lépe než ranní hárdkór.
X-Core
Kluky jsem znal velmi letmo z poslechu jejich aktuálního cdčka. Bylo mi ovšem jasné, že nezklamou a jejich hardcore v obětí českého jazyka bude bavit. Hráli dostatečně tvrdě a diváci se aspoň nabili energií, kterou ze sebe později vystřelovali na Sick of it All, ale o tom později ;-). Kapela přišla a odehrála, co se od ní očekávalo a není třeba snad víc dodávat.
Deadborn, Galadriel
Na death metal v prvním případě jsem neměl chuť a Galadriel mě svým mixem kráska a zvíře skutečně nebavili, tak jsem s v začátku jejich vystoupení odebral ke stánku s pivem.
Fastred: Galadriel byla vlastně první kapela, kterou jsem ráno tak nějak vnímal a hned se konalo příjemné zpestření, když jsem přes zamlžené a skleněné oči viděl poměrně sličnou dámu za mikrofonem... Ani to nic nezměnilo na tom, že mi hudba přišla ve výsledku utahaná a image zpěváka by se hodila spíš k pánům z Enslaved :). Myslím si ale, že kapela mohla být spokojena, dočkala se řádných ohlasů a určitě bych vyzdvihl svěží zvuk.
Ophoilatry
Na satanisty produkující death metal jsem byl zvědav, hudba na vlnách staré školy mě příliš nezaujala, ale byl jsem uchvácen technikou sólového kytaristy a tak jsem vystoupení sledoval celé - nenudilo, neurazilo a chvilkami jsem si hlavou "zaklepal" do rytmu. Vytetovaný pentagram na bubeníkově čele také kolikrát přilákal mou pozornost a to je jistě jeden z důvodů, proč si tuto kapelu pamatuji dosti živě - své publikum a fanoušky měli, čemuž se příliš nedivím. Jeden z málo death metalu, který se mi na BA vcelku líbil.
Fastred: Díky nutkání vidět Trollech více zblízka, odebral jsem dopředu již na Ophoilatry, a udělal jsem rozhodně dobře! Tihle jižanští blázni předváděli neskutečná strunná kouzla, doslova sólový kytarista... Prvních několik písní jsem byl maximálně unesen, i přes poměrně zprasený zvuk... Ke konci bohužel nuda překročila meze únosnosti a neustálé vyhrávky v rychlosti světla mě omrzely, a nebyl jsem sám... Rozhodně bylo ale zajímavé sledovat bubeníka s „originální“ ozdobou čela, jenž odklepal celý set v té nejbestiálnější rychlosti a bylo jasně vidět, že Brazilci se něčeho jen tak nezaleknou :)).
Aedd.Gynvael: Konečně za dva dny něco, co by se dalo sice klidně zařadit mezi tucty dalšího death/grind čehosi a přesto mě to zaujalo. Jejich ortodoxně satanistikou image bych vypustil, ale opravdu předvedli něco, co mě oslovilo. Kytarista s bubeníkem předváděli dokonalou práci rukou (kytarista tedy prstů). Jen je škoda, že se po pár kouscích začaly všechny skladby slévat v jednu. Jednoduše to působilo od poloviny vystoupení pořád stejně.
Trollech
Trollech, můj nejoblíbenější český black metal, mě překvapil živým bubeníkem, což souvisí s posledním albem Skryti v mlze, kde prvně Morbivod s Asurou nevyužívají automat. Absence jedné kytary mi nepřišla nijak rušivá a jejich vystoupení opět potěšilo. Ačkoli hráli pecky jako "Poustevnik, V rachotu hromů a Znovu cítím pravdu", tak se protentokrát vykašlali na věci, které jsem trpělivě očekával, pro příklad "Ve stínu starých dubů, Pod hradem Radyní nebo Stromy jsou v nás". Smutná je skutečnost vzhledem k festivalovým "hvězdám", že Trollech mě z black metalu pobavili nejvíce a tak jako jindy mi jejich vystoupení přineslo spousty dobré nálady a díky těmto skutečnostem je pasuji na jednu z těch horních kapel letošního BA.
Fastred: Konečně něco mě řádně blízkého! Už nevím jak to jinak říct, ale nebýt Trollech, asi bych se stal díky nudlím, které jsem jedl z nudy, Číňanem. Nebýt několika otroubků, kteří zřejmě nepochopili podstatu Trollech a směšně mávali ulámanými větvičkami nad hlavou, užil bych si set mnohem více... Pánové překvapili živým bubeníkem, když si za bicí soupravu usedl Lord Sheafraidh, znám ze svého působení ve Stínech Plamenů...
Celkový zvuk nebyl nijak valný, absence Johanesse si logicky musela vyžádat změnu play-listu při živém vystupování, ale myslím si, že dojem nabyl jen a jen na syrovosti. A díky pár vtipným kreacím jsem byl více než spokojen. Při pohledu na všudypřítomné chrochtání jsem byl za Trollech vděčný...
Aedd.Gynvael: Na ty jsem se velmi těšil a zároveň žil s obavou, jak se vlastně kapela vyrovnala s absencí jedné kytary. A vyrovnala se nadmíru dobře. Namísto druhé kytary pánové naboostrovali basu a vše jelo jak po másle. Klukům to vskutku pěkně šlapalo a komunikace s publikem byla také bezproblémová. Trollech oproti dřívějším rokům mírně obměnili tracklist, a tak jsme se dočkali i méně známých, leč minimálně stejně kvalitních skladeb. Jako překvapení si pak Morbivod s Asurou přivezli Lorda Sheafraidha (bicí - Stíny Plamenů), který dal hudbě Trollech další rozměr a dopadl mnohem lépe jak Honza Kapák na „Skryti v mlze“.
Ingrowing
Ingrowing měli dobrý zvuk, ale kapela mě absolutně nebaví. Mně nesympatický frontman, hudba mi přijde nepříjemně agresivní bez jakékoliv nadsázky a celé mi je nepříjemné je poslouchat. Vím, že tady se neshodnu tak z 95% BA, ale Ingrowing je hudba, kterou slyšet nepotřebuji. Časem jim snad přijdu na chuť :))). Ingrowing mimo jiné oznámili, že Dagoba nevystoupí.
Rasta
Na Rasta jsem se vrátil až ke konci, Ingrowing mě odradili a Rasta opět přilákali, ale znáte ten maratón od stanu k podiu. Známý, pivo, záchod a až poté je na řadě hudba, heh ;-). Takže jsem dorazil ke konci představení. Kapela mi připomínala takový pomalejší klávesový metalcore, který se mi z povzdálí poměrně líbil. Před podiem jsem stabilně stál až při Sweat dreams, což se mi jako cover poměrně líbilo.. Kapelu hodnotím veskrze kladně, jen by to chtělo zrychlit pánové!! :-)
Dagoba/Locomotive
Mnou očekávaní Dagoba nepřijeli a od té doby má nálada upadá do žumpy. Místo nich však nastoupili Locomotive, které znám jen dle názvu a vždy jsem je považoval s prominutím za sračku, ačkoli jsem neměl důvod - to znáte, česká kapela, která má jméno ;-). O to více mě překvapilo, když na podium vyběhla kapela, která hrála nepříliš inovativní tvrdší *core. Locomotive je bratrská kapela Ingrowing, ale pro mě je bratrem hezčím a silnějším. Seděl jsem na stráni a neměl chuť příliš skotačit a tak jsem je s potěšením sledoval z povzdálí.
Born From Pain
Tak tady mám totální okno. Na Locomotive jsem byl, na Skyforger jsem byl také a očekával je s otevřenou náručí, na Born from pain jsem se velmi těšil, ale absolutně o nich nic nevím! Buď jsem je vinou touhy po Skyforger nevnímal či vyměnil za relaxaci, nebo.... Já skutečně nevím a trápí mě to. Utekla mi jedna z mnou velmi očekávaných metalcorových formací z Holandska. Následovat měli Rotten sound, kteří mě nezajímají, takže by mi absence jedné kapely, mezi Born from pain a Skyforger stačila, vážně nevím - kurva!!
Skyforger
Měli hrát Rotten sound, ale vyběhli Skyforger. Tato kapela pro mě není ničím novým, viděl jsem ji již třikrát a nikdy nezklamala. Show plná nadšení, energie a skočných melodiích, které lehce utrpěli na zahuhlaném zvuku a nebylo vzácností nulové vyniknutí folkových nástrojů, což je velká škoda - je pravda, že jsem stál dost blízko podia ;-). Zaskákal jsem si, zakroutil boky a především zazpíval. Zamrzelo mě, že nezahráli Migla migla, rasa rasa, ale tak to někdy bývá a posluchač nemůže mít Vše. Ke kapele samotné nemám výhrady (zvukaři bych musel nadávat ve většině případů ;-)), jen bych zvolil jiné skladby.. Skyforger se na festu zdrželi i jako posluchači, což bylo také přinejmenším sympatické ;-). Tenhle pohanský flétničkový kov prostě jede a ještě nějakou chvíli pojede - české publikum mají rádi a my máme rádi je ;-)).
Fastred: Díky přehození hracího času s Rotten Sound jsme s Aeddem běželi seč nám nohy stačily, když jsme neplánovaně zahlédli vousaté pány na podiu :)). Ale, že to bylo jen tak tak...
Skyforger servírují na svých vystoupeních neuvěřitelnou energii a spousta lidí, která je kdy viděla, uznala, že to bylo vůbec to nejlepší co kdy viděli a slyšeli... Přiznám se, že Skyforger určitě sedí více koncerty v uzavřených prostorách. Mrzel mě zvuk, utápějící lidové nástroje... které měly, to si bohužel přiznejme, vystoupení dodávat šťávu, ale jak vidno, pánové si i přes to vše náležitě užívali a my s nimi... O skočné rytmy a nutnost hrozit vztyčenými pažemi tedy nebyla nouze.
Aedd.Gynvael: Tyhle litevce jsem měl možnost po OHF 04 shlédnout podruhé a podruhé se jednalo o velmi přímené setkání s kapelou. V místech kde jsme stáli my (cca 5-6 řada), byli sice mírně utopené všechny nástroje ovládané Kasparsem, na atmosféře celého setu to ale paradoxně neubralo. Měl jsem dobrý pocit z výběru skladeb i celkového vystupování kapely, a mezi všemi těmi „prasopaly“ to bylo druhé příjemné překvapení pátečního dne.
Rotten Sound a Carnival in Coal
Na ně jsme se s Fastredem a Aeddem odebrali s Morbivodem do lesa, prozkoumali místní skládku, ochutnali "pocestní" ;) švestky, nafotili nějaké true evil fotky a ačkoli jsem chtěl Carnival in Coal vidět, tak mě klidná vycházka do přírody, daleko od hudby, potěšila. Na Sick of it All jsem se naštěstí vrátil v plné síle!!
Sick Of It All
Tak na tyhle "Ňjůorčany" jsem se skutečně těšil. Pravý klasický hardcore, který přišel v tu pravou chvíli. Kapela skvěle komunikovala s publikem, hrála si s kotlem jako s duplem a představili i své poslední a dle mého skvělé album Death To Tyrants, nezanevřela ovšem ani na staré skladby a proto se snad každý dočkal toho svého! Kapela hraje dvacet let a přesto předvedla nejenergičtější show na letošním BA. Od diváků se prášilo a kotel chvilkami vytvářel skutečný respekt ;).
Můžete mě nařknout z toho, že nejsem pure, ale zde jsou slova zbytečná. Sick Of It All ze sebe vydali maximum a budu na ně vzpomínat hodně dlouho. S The Ocean jsou mým vrcholem festivalu!
Amorphis
Amorphis jsem sledoval z povzdálí. Jejich hudba se vcelku mi líbila, ale příliš si z jejich vystoupení nepamatuji. Může za to jistě záhadně krátký hrací čas a fakt, že jsem byl ze "sikofek" řádně unavený a těšil jsem se na show, kterou předvedou DB. Jediné, co se mi ve spojitosti s Amorphis dere na mysl, jsou neuvěřitelně dlouhé dready (otázka je, jestli jsou vůbec nastavované ;-)) a lehce corový nádech.
Aedd.Gynvael: Na tyhle finy jsem dorazil až skoro ke konci, ale jejich směsice deathu, doomu, melodického metalu a sem tam i rocku mě oslovila. Ke zvuku ani ke kapele samotné výhrad nemám. Spíše mi byli takovým krásným oddechnutím od toho všeho extrémního kolem a alespoň na chvilku navodili opravdu pohodovou, klidnou a nic neřešící náladu.
Dimmu Borgir
Tak na Dimmu jsem se s Fastredem a Aeddem dral do kotle. Ještě před vystoupením ve mně vřela žluč z neúnosného zkoušení a z velkého davu kolem mě - na jedné straně smrděj záchody, na druhé pivní kelímky a na třetí smrduté dechy..
Kapela měla příšerný zvuk a vlastně se na podiu nic nedělo, proto není ke kapele příliš co říci. Zmenšete kvalitu libovolné mp3 skladby od DB na 64kb/s, na monitoru si otevřete s fotkou kapely na libovolném stagy a máte to téměř stejné jako bylo jejich vystoupení na BA. Shagrath měl moc pěknou uniformu - něco mezi SS a japonskou školačkou, no kdo viděl jistě chápe ;-) a výkon bubeníka byl úctyhodný (tak co jiného od Hellhammera čekat). Po dvou, třech skladbách jsme se odebrali na kopec, za strom a téměř nic jsme neviděli - bylo to celkem fuk. Koukat na vcelku statickou kapelu a vlažné publikum člověka po pár minutách omrzí. Dokonce jsem byl mile překvapen soudností návštěvníků, kteří opravdu laksní byli a dívčí orgasmy z pouhého pohledu na kapelu jsem naštěstí nezaznamenal! Set ukončil tradičně Mourning Palace a kapela opět odešla, aspoň že tak ;). Prvotřídní zklamání, takhle se to dělat nemá!
Fastred: Dinosauří Hamburgři předvedli dle mého největší zklamání festivalu. Spousta lidí si našla cestu pouze na Ně a oni, i přes zametené podium (že by je páni pořadatelé podmetali? :)), dlouhé zvučení a předčasný orgasmus mnohých fanynek, odehráli kulový s přehazovačkou. S Reapem jsme se shodli na skvělé uniformě Shagratha a s mnohými na výborném výkonu Hellhammera. Z kopce bylo nádherně slyšet jak zvuk při Dimmu Borgir ani zdaleka nestál – neustálé vypadávání při sypačkách, absolutní honění vlaku pět minut po odjezdu... Za toto ale kapela nemohla... Z pohledu instrumentálního je těžké soudit co kde kapela nezvládla. Pokud by se však nejednalo o Dimmu Borgir, určitě by takové davy fanoušků pod podiem nestály.
Aedd.Gynvael: Od téhle šestice čekal každý naprosté maximum. Aby také ne. Jednalo se o hlavní hvězdu celého Brutal Assaultu. A povím vám stejnou šestici věcí, proč čas jim určený dopadl tak bídně, jak dopadl. Neskutečné hodinové zvučení, nevychytaný a občas dokonce vypadávající zvuk, žádná komunikace s publikem, znuděná kapela, možná přespřílišná očekávání a snad i nesehranost kapely, málo poševního sekretu přítomných gothiček, kteréžto asi nedokázalo Shagratha dosti nabudit ;-)
Textures
Po Dimmu Borgir jsem byl už skutečně unavený a znuděný, tak jsem se velmi pomalu odebíral ke stanu. Na Textures jsem hodil ještě letmý pohled, ale stálo to za to! Nebýt mé vyhrávající únavy, tak se na kapelu podívám a jen z toho, co doléhalo do "stanového městečka" se mi Textures, kterým jsem se bezdůvodně vyhýbal, skutečně líbili a troufám si říci, že by se mi stali jedním z vrcholů festivalu...
Takže dobrou noc. Na Disavowed, Depresy a Ador Dorath jsem spal a nechal si zdát o lepším zítřku, bez smetáků a bez zklamání ;-).
Fastred: Přes nepříznivé předpovědi dnes počasí stálo při Brutal Assaultu a i když večer nebylo nijak valně, vše se dalo společně s teplým spacákem přežít bez újmy :). Pátek přinesl o mnoho zajímavějších zážitků, opět byly mnohé rozpolcené, ale i to málo co jsem chtěl vidět, jsem viděl... Co se mi zalíbilo ze zbytku byl příjemný bonus... Od toho také festivaly jsou, že? :) Poněkud na mě ale padala únava z množství lidí, a už jsem se začínal těšit na hrací den poslední...
