1. Posíláme pozdravy do UK! Mockrát díky, že jste souhlasili s rozhovorem. Máte po vydání novinky, na kterou se čekalo devět let. Takže první otázka míří k této prodlevě. Takže co jste po celou tu dobu v kapele i mimo ni dělali?

Na devítileté prodlevě se podílela spousta věcí. Od osobních rodinných záležitostí a práce s labely po problémy s nahráváním. Nové album jsme napsali a nahráli již před několika roky, ale neobdrželi jsme tu správnou nabídku pro vydání. Už jsme uvažovali, že si desku vydáme sami, když nám přišla nabídka od Crank Music Group. Mimochodem to, co slyšíš, je až třetí verze nahrávky. Nám i fanouškům se to vyplatilo, neboť album zní skvěle. Od „Redimus“ jsme také spolu neustále hráli a koncertovali, takže necítíme, že bychom nějak vypadli z tempa. V současnosti jsme jako muzikanti na vrcholu svých sil, což lze poznat jak na našem albu, tak i na živých vystoupeních.

2. Tři z vás (Andy, Dylan a Nigel) jste v kapele prakticky od jejího počátku. Jaké jsou vaše vztahy za všechny ty roky a jak s odstupem času na své začátky vzpomínáte?

Ano, my tři spolu hrajeme již velice dlouho a Nigel je v kapele od samého začátku. Jak už tomu tak bývá, za tu dobu jsme se sblížili natolik, že jsme jako bratři. HECATE ENTHRONED pro nás znamená strašně moc, a tak jsme si užili jak dobré, tak i to zlé. Ale vždy jsme táhli jako tým za jeden provaz. Známe se tak dobře a jsme natolik podvědomě sladění, že vše děláme společně, zatímco máme na srdci blaho a pověst kapely. Jsme hodně pyšní na své začátky a na to, kam se nám podařilo HE dostat. Jen málo kapel vydrží tak dlouho a dosáhne takové oblíbenosti, jak se to povedlo nám. A to bez kompromisů. Nikdy jsme se nikomu ani ničemu neklaněli. Ale také cítíme, že jsme mohli dokázat více, o což se snažíme právě teď, neboť hladoví a houževnatí jsme stále dost.

3. Jelikož se jedná o náš první rozhovor a hlavně protože v létě vystoupíte na festivalu Hell Fast Attack, rádi bychom tento rozhovor vzali pěkně od počátku, pokud dovolíte. S prvním materiálem pod hlavičkou HECATE ENTHRONED jste vyrukovali v roce 1995. Často jste byli srovnávání s kolegy Cradle of Filth. Jaké jste o tom měli mínění a jak jste se s tím poprali?

Tohle srovnávání s Cradle of Filth trápilo spíše ostatní lidi než nás. My se tím moc nezabývali a starali se o své záležitosti, tak jak jsme chtěli. Hudbu skládáme a hrajeme pro sebe, podle našich niter a na to, co dělají ostatní kapely, příliš nehledíme. Ano, podoba mezi námi a COF v minulosti existovala, ale my jsme vždy, ještě před prvním demem, hráli symfonický black metal, a tak bys nás asi mohl přirovnat i k jiným kapelám z tohoto žánru, ale protože jsme v sestavě měli bývalého člena COF, tak z toho novináři udělali haló. Nám to bylo a stále je u prdele, ale podle toho, co jsem nedávno slyšel, to COF trápilo mnohem víc a zřejmě nás vnímali jako velkou hrozbu. Je to pochopitelné, přece jenom jsme byli z hudebního a technického hlediska mnohem lepší. Mám-li někomu něco sdělit, tak to dělám z očí do očí, což není vždy pro toho druhého příjemné.

4. Spousta fanoušků přímo adoruje vaše prvotní materiály ještě s Jonathanem na vokálech. Jaká s ním byla spolupráce a nevíte, jak se mu v současné době daří?

Jon byl skvělý vokalista a dobrý hudebník, ale těžko se s ním jakkoliv spolupracovalo, neboť se mu nedalo důvěřovat. Časem jsme se chtěli s kapelou pohnout jinam, než chtěl on, což vzhledem k jeho chování znamenalo, že jsme se jej museli zbavit. Dlouho jsem ho neviděl, takže nevím, co dělá. Vím, že pořád hraje, ale netuším na jaké úrovni.

5. První dvě řadové desky se nesly čistě v melodických a klávesových vodách. Až s příchodem alba „Kings of Chaos“ jste do hudby začali míchat i death metalové prvky. Co vás vedlo k té změně? Nebyl tam důvod i právě zmíněné srovnávání s CoF?

„Kings of Chaos“ bylo death metalem ovlivněno více, ale tyhle prvky byly do jisté míry patrné už na dřívějších deskách. Produkce a mix „Kings of Chaos“ to jen zvýraznily. Většina alba byla navíc složena na kytaře, takže více stojí na riffech a zvuk to musel podtrhnout. Kytary byly zdvojené a hodně heavy, což skladbám prospělo. I když jsme všichni byli velcí fanoušci death metalu a do naší tehdejší hudby to pasovalo, největší vliv na tom měli Andy a Daz (klávesy). Andy byl hráčsky death metalem ovlivněn více a na oné desce se jeho styl začal více projevovat. Nikdy jsme se nesnažili skládat podle určité škatulky. Snažíme se, aby vše bylo nenucené, přirozené a to, jak se v danou dobu cítíme, má na skládání veliký vliv.

6. Po EP „Misma“ byla tříletá pauza a pak jste vypustili album „Redimus“, které získalo poměrně vysoká hodnocení napříč světem. O to zvláštnější je, že jste pak prakticky kapelu uložili k ledu. Chtěli jste si odpočinout?

Už jsem nastínil dříve, že v tom sehrály roli osobní záležitosti, které kapelu obraly o čas. A i když jsme mezi deskami rozhodně neplánovali tak dlouhou pauzu, prostě se tak stalo. Neodpočívali jsme, protože jsme dále koncertovali a jezdili turné, dokonce jsme ani nepřestávali skládat, avšak deska nám nevyšla. Za to mohly problémy s labely, dokud jsme loni neobdrželi přijatelnou nabídku od Crank Music Group. Ovšem ani plány si desku vydat pod vlastní režií nám kvůli našim vnitřním záležitostem a překážkám nevyšly. Nutno přiznat, že jsme si za to mohli sami. A abych byl upřímný, kapela trochu stagnovala. Přidej si k tomu svatby, děti, nemoci, zranění a uděláš si obrázek. Energie v kapele nebyla soustředěná a my bychom si nedovolili za každou cenu vydat další desku. Každá skladba a album v sobě musí zahrnovat všechny naše emoce a energii, jinak to nemá smysl. V HE jde o kvalitu, nikoliv o kvantitu.

7. Nová deska „Virulent Rapture“ je venku a stejně jako její předchůdce sbírá vysoká hodnocení (i na našem webu). Album zajímavě „navazuje“ na předchozí, a tak by nás zajímalo, zda to byl váš záměr či to tak přišlo přirozeně?

Ano, byl to jako vždy velice přirozený proces. Jak jsem řekl výše, nemohli bychom něco vydat jen tak. Deska pro nás musí něco znamenat a obstát svým obsahem a pocity. Už jsme vyhodili spoustu skladeb, které nám stoprocentně nevyhovovaly, takže veškerý vydaný materiál pochází přímo z hlubin našich temných, černých duší. To, že jsme původně desku nahrávali nadvakrát a chtěli si ji vydat sami, mluví za vše. Takže když jsme nahrávali desku pro Crank ve studiu Velocity Raptor s Mikem Smithem, měli jsme všechno zcela zmáknuté. Žili jsme těmi skladbami celé roky, takže nahrávání šlo samo a nebylo na nich co vylepšovat či upravovat. Proto deska funguje tak dobře, zvláště s Mikovou produkcí a mixem a Kamiho masteringem.

8. Jak to bylo s psaním a nahráváním skladeb na novinku? Nečekám, že jste se mu věnovali celých těch dlouhých 9 let. A jak v rámci kapely ke skládání a nahrávání přistupujete?

Jak bylo uvedeno výše, skladby jsme měli hotové už celé roky, některé už od vydání „Redimus“. Vyšly však až na „Virulent Rapture“. Hudbu jsme vždy skládali rychle, ať už během společného jamování ve zkušebně, kdy ruku k dílu přiloží všichni a skladbu či jednotlivé části tak postupně stavíme. Anebo během posezení u kytary, kdy pilujeme riffy a harmonie. Jakmile začneme, tak se věcí vyvíjejí rychle a plynule. Jediné, co se v tomto ohledu změnilo, je technologie, která změnila způsob, jakým nahráváme a posloucháme, co jsme právě stvořili. To nejdůležitější pochází vždy z nás, a proto bude mít naše hudba nezaměnitelný cejch. I přesto, že na deskách svůj styl obměňujeme, vždy to bude HECATE ENTHRONED, jelikož onen styl nasypané symfonické destrukce jsme vynalezli my.

9. Deska vyšla pod labelem Crank Music Group, což není zrovna známý label. Jak jste k němu přišli a jak jeho práci hodnotíte s menším odstupem času?

Crank Music Group jsou nováčci, kteří nás ohledně nového vydání oslovili již před několika roky. Měli jsme za sebou více nabídek, ale ty buď stály za hovno, nebo se s labely nedalo spolupracovat. S Crank šlo ale vše jako po másle. Naše hovory bylo upřímné a přínosné; chtěli pro kapelu to samé co my a také se nám líbil jejich přístup k práci. Crank kapele naprosto důvěřují a my jim také. Podporujeme se navzájem jako rodina, takže to není jen obvyklý vztah mezi kapelou a vydavatelem. Je vážně povzbuzující najít label s takovýmto přístupem, který miluje kapelu a její hudbu a ne jen prachy. Jsou mladí, nadšení, nestále se vyvíjí a my rosteme s nimi. Jsme velice rádi, jak všechno vychází, a tak máme do budoucna v našem týmu velké plány, abychom HE, Crank a také další kapely na soupisce, dostali dále.

10. Nyní trošku hlouběji k novince. Můžete prozradit, co za albem stojí, proč jste zvolili název „Virulent Rapture“ a co vlastně znamená či má představovat?

Titulní skladba je o ničivém démonu, jenž byl zapuzen do naší sféry a snaží se navrátit zpět tam, kde dříve vládnul. Zjistí, že když zabíjí, mučí či páchá násilí vůči lidem, otevírá se dočasně brána zpátky, kterou ovšem nemůže zcela prostoupit. Do svého světa bude moci utéct pouze ritualizovaným pácháním jistých aktů násilí či vraždami konkrétních lidí. A když toho konečně dosáhne, je povznesen a to je jeho „záštiplné vytržení“.

11. Co se textové složky týče, vždy jste byli skvělí vypravěči. Můžete tedy prozradit našim čtenářům, o čem pojednává „Virulent Rapture“ a kdo má texty na svědomí?

Ano texty píšeme jako příběhy a jak jsem uvedl výše, titulní skladba je jeden z nich. Je to další způsob, kromě hudby a nálad, jak posluchače zanést někam pryč. Většinu textů napsal Elliot. Společně jsme napsali „Virulent Rapture“ a Dean, náš bývalý vokalista, napsal text k „Life“. Ale byl to Elliot, kdo napsal vše ostatní. Texty se drží naší satanistické tradice s Lilith/Hekaté v jejím středu (jak sám vidíš na obalu). Elliotovy texty jsou velmi dramatické a chytré. Používá spíše básničtější prvky než přímočará prohlášení, aby dal svým představám formu, a to posluchači umožňuje se do textů lépe ponořit.

12. Skladbu „Plagued by Black Death“ považujeme za zásadní skladbu, která obsahuje spoustu dramatických změn, epickou atmosféru a skvělé riffy a jde o nejdelší skladbu alba. Skladby ze starších desek jsou mnohem delší. Proč tedy došlo k takovému „zkrácení“ skladeb?

Kratší skladby nebyly v plánu, prostě nám tak vyšly. Nesnažíme se psát v předem daném stylu, ani si nestanovujeme časový limit, to za nás rozhodne samotná píseň. Zatímco my skládáme, píseň se vyvíjí; tak to je pro nás přirozené a na skladbě pracujeme tak dlouho, dokud není zcela hotová. Může to trvat týdny, měsíce, někdy třeba jen pár hodin, ale poznáme, když máme hotovo.
Vzhledem k tomu kolik používáme sborů, orchestrálních aranžmá a všelijakých harmonií, se může snadno stát, že velká epická píseň potřebuje na převyprávění svého příběhu hodně času. Na druhou stranu, rychlá, vzteklá a agresivní skladba vydá veškerou energii naráz a o to více zazáří.

13. Nesmíme opomenout ani grafické zpracování alba. Je autorem někdo z kapely, nebo jste to zadali někomu z venku? Předpokládám, že grafika bude vycházet z textového podkladu.

Měl jsem představu starého pergamenu, dávné knihy a v rámci kapely to pasovalo k tomu, kde se momentálně nacházíme a co chceme s HECATE ENTHRONED vyjádřit. S Elliotem a Garethem v kapele jsme chtěli oživit, jaká byla ideologie a obraznost HE v našich počátcích, a soustředit se na Hekaté samotnou. Kami z vydavatelství onen nápad s pergamenem sdílel také a společně jsme nápad dále vyvíjeli a začlenili sigilie. Jeden náš mexický známý, se kterým jsme už dříve spolupracovali na grafice, Nestor Avalos z Black Arts, přišel s obalem, který vyobrazoval Hekaté jako Lilith, což k našim textům a vizuálnímu námětu perfektně sedělo. Všechno se hladce propojilo, a proto celé album funguje po všech směrech, nemuseli jsme totiž nic nutit. Je to současný HECATE ENTHRONED ve své nejčistší podobě.

14. Po nějaké době se vracíte do ČR koncertovat. Není tomu sice moc dlouho, co jste vystoupili na festivalu Brutal Assault, ale ruku na srdce, tam jste dostali krátký čas, ještě k tomu někdy odpoledne. Na druhou stranu, je tomu deset let, co jste hráli v Brně na Svatoboji. Mnoho fanoušků to považuje za jeden z nejlepších koncertů, co kdy viděli. Jak na něj vzpomínáte vy a na co se můžeme těšit letos na Hell Fast Attacku?

Bylo skvělé si zahrát na Brutal Assaultu. Je to skvělý festival na výtečném místě pro skutečné metalisty. Jasně, čas nebyl ideální, ale i v tu dobu jsme před sebou měli veliký dav. Užili jsme si každou sekundu vystoupení a dali mu veškerou naši energii, jako bychom byli hlavní kapela s dvouhodinovým setem. Tak ostatně hrajeme vždy. Hrát v Česku je vždycky radost a velká čest, protože na koncerty u vás máme opravdu skvělé vzpomínky. Ten zmíněný koncert v Brně stále považujeme za jeden z nejlepších, co jsme kdy hráli, a to hlavně díky publiku. Z lidí jsme cítili tolik energie a úcty, že nás to dohnalo k vynikajícímu výkonu, který doteď považujeme za měřítko našich vystoupení. Záznam z brněnského koncertu jsme také použili ve videu k „As Fire“, takže to už navěky bude klasická show HECATE ENTHRONED. Každopádně na Hell Fast Attacku ji chceme překonat a odehrát nespoutanou show čiré agrese, energie a temné atmosféry. Víme, že nás čeští fanoušci vybičují k takovému výkonu, že na pódiu necháme duši. Tak se na to kurva připravte!!!

15. Blížíme se ke konci, tak se chci zeptat i na pár vašich názorů. Co říkáte kupříkladu na aktuální britskou black metalovou scénu? Sledujete dění u vás doma? Jaké hudbě, krom black metalu, se ještě posluchačsky věnujete?

¨ Britská black metalová scéna není velká, není tu mnoho kapel ani klubů, na rozdíl od fanoušků, což jde vidět na podpoře koncertů. Potřebujeme ale více domácích kapel a nejenom velká jména, co jsou neustále na turné. Jsou tu třeba Verdelet ze Southamptonu, výtečná nová BM kapela s parádním zvukem a image. Old Corpse Road ze severu Anglie hrají skvělé koncerty a skládají klasicky britské blackové skladby. Reign of Perdition jsou z jihu Anglie a jejich strhující progresivní BM dává britskému black metalu trochu unikátní příchuť. Skvělí jsou rovněž Barshasketh a Nolti Nan Gana Nan Nolta ze Skotska. Black metal obou je agresivní a temný.
Osobně mám rád spoustu různých druhů hudby, nejenom metal ale z něj zbožňuji doom, stoner, thrash, death, heavy rock a metal. Je fajn když posloucháš i jiné žánry, je to inspirující pro skládání a aranžování.

16. Co vaše budoucí plány? Máte už nějakou představu, nebo se nyní plně soustředíte jen na aktuální počin a jeho představení v živé podobě?

Stále se věnujeme propagaci „Virulent Rapture“ a uvažujeme nad další speciální edicí, společně s videi a možná i DVD. Ale také skládáme nové věci a rádi bychom měli nové album připravené k nahrávání na konci tohoto nebo počátku příštího roku. Budeme hodně koncertovat a jezdit na turné, v tomhle ohledu už máme nalajnovaný celý rok 2015. Teď, když jsme pod Crank Music, budeme podstatně produktivnější. Uslyšíte o nás mnohem více nejenom kvůli koncertům, ale i díky nahrávkám. Nový web vypadá skvěle, facebookový profil taktéž, takže se na ně podívejte a ozvěte se nám. Oba profily budeme zásobovat novinkami a vším možným z tábora HECATE ENTHRONED. Chybět nebudou samozřejmě fotky a videa.

17. Nechci vás úplně vyčerpat, takže poděkuji za vaše odpovědi, a pokud je ještě cokoliv, co byste českým a slovenským čtenářům chtěli vyřídit, prostor je váš. Díky a nashledanou v Brně!

Zdar! Díky za rozhovor a také děkujeme našim českým a slovenských fanouškům za jejich neúnavnou podporu a respekt. Jste nejlepší a nemůžeme se dočkat, až se uvidíme na HFA a dalších koncertech!!!
Navštivte prosím naši webovou stránku, kde rovněž najdete obchod.

Dylan – basová kytara
BEWARE THE TRIPLE GODDESS THE MOTHER OF DEATH, YOU ARE FOREVER BENEATH HER GAZE
HECATE ENTHRONED – BESM.