Černěkovové podhoubí země galského kohouta je většinou jakousi zárukou kvality pro kapelu z něho vyrostlou. Tohoto dojmu jsem nabyl (samozřejmě ho beru s rezervou, špatné výtvory se najdou všude) po zjištění, že vždy, když se mi do rukou dostala nahrávka od nějakého francouzského uskupení, kvalita byla pokaždé minimálně nadprůměrná. Vždyť vzpomeňme na BM "hvězdy" jako LLN, Ad Hominem, Deathspell Omega, atd. A jednou ze zavedených bandů z těchto krajů jsou i Belenos, kteří z trendu kvalitní hudby vskutku nevybočují... A o tom rozhodně vypovídá i jejich nový letošní počin "Chants de Bataille".

Nuže, jak nejlépe pro neznalé vystihnout hudbu těchto galských bardů? Ani nemusím, oni to již udělali za mne - brutal pagan dark metal, označení na nejedné tváři odpůrců škatulkování vzbuzující široký úsměv, ne-li hurónský řehot. Ovšem velmi trefné! Narozdíl od všech těch true metalů, evil metalů apod., sedne stylu Belenos jako pěst do očního důlku, nechávajíc při tom po sobě vskutku originální monokl. Smečka prezentuje našláplý svojský technický černý kov, který nejen, že má kule (bývalý bubeník z Aborted hovoří za vše), ale i čpí takovou dávkou pradávné mystiky, že posluchači každou chvíli naskakuje husí kůže a jeho mysl nejednou zavítá k mechem porostlým dolmenům. Tomu i notně napomáhá užívání čistých mužských vokálů a všelijakých perkusových a akustických intermezz. Základním kamenem, na který se vše staví, je ovšem složka instrumentální. A Belenos mají základy z velmi dobrého materiálu. Kytaristé předvádí precizní, agresivní práci, která ale netrpí na plochost a dokáže s sebou spolehlivě strhnout, basa obligátně tvrdí muziku a výkon šílence, co sedí za bicími, snad ani není třeba komentovat. Vokál je klasicky brutální, jak tomu již u tohoto stylu bývá a jako protiváha k němu zaznívá i již zmíněný hluboký zpěv, který by se dal přirovnat např. k tvorbě Gregorians. Tyto dva hlasové elementy stojí proti sobě a nesoupeří, jak by se mohlo zdát, nýbrž podporují hudbu ve správných částech, přičemž i berou ohled na melodické linky a výtečně tak spolupracují, byť přiznejme si, že growling má kvantitativně převahu. Nečekejme rádobygothické popěvkování, atmosféra je autentická, nekýčovitá, vyvážená. Tempa plynule přecházejí od středních po krkolomné sypačky, při nichž si každý s gustem zaklepe hlavou, což např. ve vozech MHD vzbuzuje zajímavé reakce :). Až tak člověka „Chants de Bataille“ dovedou unést. Album obsahuje 14 hymnických skladeb, z nichž žádná není navíc, každá umí něco nabídnout.

Sečteno a podtrženo, máme vynikající epicko-mystický black metal švédského střihu s hutným feelingem a silou rozzuřeného keltského bojovníka a který netrpí na slabá, ba dokonce nudná místa.. Jednoduše zabaví na celých 47 minut, kolik trvá. Beze studu aspirant mezi špičku letošního roku.