Ruská kapela NOMANS LAND je důkazem toho, že i východoevropská hudba může oslovit západní posluchače a především tamní vydavatelské firmy. Přiznávám se, když jsem poprvé slyšel jejich debut „The Last Song Of The Fjord“, doslova do mě vnikl severský vítr. Nádherné bojové hymny s majestátním vokálem mi ještě nyní nahánějí husí kůži. Mnohem více mi však očarovala druhá deska „Hammerfrost“. Základní atributy NOMANS LAND ještě více vyvstaly a dovolil bych si tvrdit, že každá skladba na této desce je nefalšovaným hitem (vřele doporučuji především pecku „Lord Of The Seas“, kterou bez přehánění považuji za jednu z nejzářivějších kompozic, které jsem v daném žánru vůbec slyšel). Druhé album pro německé vydavatelství Einheit Produktionen, nese název „Raven Flight“, a když jsem se poprvé dozvěděl o jeho vydání, má mysl začala být mírně na pochybách. Rozhodně jsem novinku až tak rychle neočekával, a proto se ve mně doslova prala nervozita se sličnou zvědavostí.

Nuže, nebudu vás už více napínat a na tomto místě prozrazuji, že všechny pohádky nemohou končit šťastně a slavnostně. Proč ale NOMANS LAND? Kapela, kterou jsem si dříve tolik oblíbil? Teď musím nechtěně pohlédnout do tváře paní Pravdě a vyřknout krutý verdikt. Album „Raven Flight“ je čistý průměr, odvar předešlé tvorby, pára nad hrncem. Kapele se zkrátka nepodařilo vytvořit natolik elegantní skladby, aby alespoň mírně atakovaly staré dobré válečné ódy. Dále jakoby se vytratil duch šedých fjordů, všechny ty krásy rázem sežehl oheň. Deska prakticky nemá vůbec žádnou atmosféru, kouzlo pohanství se rozplynulo a do popředí se více dostal black metalový feeling, který opravdu nedosahuje oné nejvyšší úrovně. Navíc tato poloha NOMANS LAND příliš nesedí, což je z desky jednoznačně patrné. Najednou tu tedy máte ničím nevýraznou metalovou partu a ruku na srdce, podobných je na světě X tisíc. Nepochopitelné také je, proč se z tvorby kapely pomalu vytrácí čistý zpěv, na kterém dříve stály úplně ty nejstěžejnější skladby. Melodické postupy tak zachraňují pouze kytary, přičemž sóla někdy balancují na hraně heavy-thrash metalu, a nebo dokonce slovutných IRON MAIDEN (které já osobně vůbec nemusím). Krom toho trackům vévodí ukrutně hejhulácké riffy, určené ruským medvědům k ranní rozcvičce. Totální katastrofou jsou však bicí, jejichž zvuk připomíná plácání klacků do bahna. Ukrutné bum-čvacht-bum !!! Chrrr, sakra to je tedy materiál! Tímto naznačuji, že ani zvuk se příliš nevyvedl. Písně působí značně zahuhlaným dojmem, absolutně žádná vitalita a svěžest.

Tohle nepodařené divadlo bych nejraději založil někam hodně hluboko, do nějaké jámy zapomnění. Stále nemůžu uvěřit tomu, že NOMANS LAND dokázali do světa poslat podobný polotovar. Přiznávám se, že jsem desce dával několik šancí, poslouchal ho téměř na každém kroku a snažil se do jeho tajů proniknout, ale kde nic není…opravdu nevím, co si o tom všem mám myslet. Album „Raven Flight“ je jednoznačně nedotažené. Jakoby kapele při skládání chyběla volnost a svoboda. Jsem tedy zklamán, těžko vám mohu doporučit nějakou ze skladeb, protože všechny jsou propojené nitkou fatální nedotaženosti. Nechci být špatným prorokem, ale mám pocit, že toto album zkrátka pozřete jedním uchem a v tu ránu ho vypustíte druhým. Těžké zklamání…