Proces globalizace je v dnešní době prakticky nezadržitelný. Je zřejmé, že každý člověk si pod tímto pojmem představí něco jiného, každopádně pro hudební fajnšmekry z toho vyplívá jedna jediná věc. Black metal se dnes dá hrát skutečně všude na světě a je úplně jedno jestli je symbolem té či oné země sníh, a nebo rozžhavený písek na pláži. Brazilská kapela DARKEST HATE WARFRONT je typickým příkladem předchozích vět. Inspirace v severském black metalu je naprosto nepřeslechnutelná, a to už vůbec nemluvím o silně ortodoxní image. Brazílie samozřejmě má svou metalovou minulost, ovšem DARKEST HATE WARFRONT zcela jasně hledí na starý kontinent, lépe řečeno výlet do Skandinávie by se jim určitě líbil. Debutové album „Satanik Annihilation Komando“ je brutální a nekompromisní. Je určeno především pro milovníky alb jako „Panzer Division Marduk“. A právě švédská black metalová ikona měla na tento kotouček velmi zásadní vliv. Každá ze skladeb trvá sotva tři minuty a ani v jedné nenajdete místo na minimální odpočinek. Je opravdu škoda, že se kapela až moc nechala ovlivnit svými vzory. Některé momenty jsou až okatě nepůvodní, Brazilci tak sami sobě házejí klacky pod nohy, i když moje výtky spíše popisují jejich jasný záměr. Instrumentální dovednosti a především zvuk desky, působí naopak hodně přesvědčivě a je jen škoda, že kapela nezvládla do své tvorby zakomponovat trošku více osobitosti. Velmi vtipné jsou třeba názvy jednotlivých tracků. Přijde mi, že pánové prohlíželi skladby všemožných black metalových alb, nejbrutálnější slova navzájem pospojovali a dali tak vzniknout slovním skvostům jako např. „Satan's Kult Of Terror“ nebo „Possessed by Fire“. Pokud jsou některé kapely známy především svým nadhledem, DARKEST HATE WARFRONT k nim rozhodně nepatří. Z nahrávky je cítit, že hudebníci jsou do své produkce maximálně zapálení, nechybí jim přesvědčivost ani radostné ráchání v klišovitých hudebních postupech. Zkrátka příliš originality nám DARKEST HATE WARFRONT nepřinesli.
Koncept moderního válečného pole tu byl už několikrát a kapela může jen s těží počítat s nějakým výraznějším aplausem ohledně celkového konceptu. Na druhou stranu se domnívám, že i toto extrémní black metalové pojetí si svém příznivce najde. Skladby jsou skutečně maximálně rychlé. Než se stačíte rozkoukat, rázem stojíte před tou poslední. Album „Satanik Annihilation Komando“ rozhodně kvalitu má a své posluchače si určitě najde. Příště by však bylo záhodno, aby kapela trošičku více začala pracovat na svém vlastním projevu, odhodila dobře situovanou škrabošku a pevně ukázala světu vlastní tvář. Kapela bez vlastní tváře, to je jako tank bez děla!
